O princezně na klíček

"Já bych do toho kopla !! Tady abych pořád jen něco natáčela !! ;) Jedním slovem divočina !! Neuvěřitelnému paskvilu nedětsky satirické "taškařice" a nepovedené muzikálové žumpy neupřete jistou dávku originality v té nejvyšší možné míře, několik slušných dialogů a především jména postav dokazují snahu, bohužel však co vypadalo vtipně na papíře, se pod režijní taktovkou roztěkané Koutné, očividně omámené něčím nepocházejícím z této galaxie, změnilo v pomník trapnosti, který nemá dětem absolutně co nabídnout, soudím tak z vlastní zkušenosti, mně osobně se totiž Princezna na klíček nelíbila ani jako dítěti školou povinnému .. Kam se poděla přívětivá atmosféra a roztomilost jejích typických pohádek ?? Ztratila se v prvoplánovité pitoresknosti a jinakosti, která vykrádá velkou spoustu jiných pohádek či seriálů, což dokazuje například Vladykův princ ing. Horáček jako ekvivalent jeho vlastní jiné role pradědečka z Křečka v noční košili, aby je vtipně ozvláštnila, u scénáristy Josefa Hanzlíka, který si však s humorem příliš netyká, tuším zde podobný záměr jako u geniálního Karla Čapka, k jehož kouskům pro děti se však tato křeč nemůže ani přiblížit, vtipu je zde pomálu, estrádní improvizace komediální "elity" mě uráží a ty rádoby inteligentní popěvky ji definitivně pohřbívají.. (12.08.2013)

V této pohádce začíná všechno nevinně. Člověk by ani nepředpokládal, že se brzy rozehraje něco tak šíleného. Kdo jiný by měl hrát onu princeznu na klíček než právě Světlana Nálepková? Ta měla k roli všechny předpoklady. Janžurka s Petrem Nárožným opravdu exceluje, ale i další herci se museli moc pěkně vyřádit. Pohádka je plná písniček a jedna je poplatná dnešku. Zpívá v ní trio výtečníků o hrabání a střádání. (31.08.2011)

Nelíbí se mi to, je tam sice spousta výborných herců, hravá hudba Petra Skoumala, ale není to pohádka. Jistě je to nezvyklé, ale prostě to že se postava jmenuje Bryndalíni a všichni se pitvoří to ještě humor nedělá, jen při schvalovacím procesu, kdy se všichni asi radují jaká to bude bžunda. Zajímalo by mne taky kdo napsal texty, abych věděl, čemu se vyhnout. Jestli to byl sám Petr Skoumal, pak asi opravdu něco nechápu. . (30.12.2018)

Nejvtipnější pohádka všech dob. Neskutečně dementní, ovšem v nejkladnějším slova smyslu. V podstatě stojí celá na Petru Nárožném, který už má sice za sebou celou řadu přiblblejch panovníků, ale věřte tomu, že tady své kreace povýší doslova na meziplanetární level. Stalo se vskutku poprvé, abych u dopolední televizní pohádky zažil nefalšovaná muka záchvatů smíchu. Jeho vévoda Žán mimochodem stihne postavit loď ze sirek v neprůhledné láhvi, naolejuje bradla, či vynalezne létající koloběžku. Mezitím vypouští hlášku za hláškou jako: "Jé! Já už asi včera nabil dělo!" "Plešoune....Komu tykáš?!?" Nebo pro mě vůbec tu nejkultovnější: "Ano, hřebík na lahvičku...Proč ne?" Zkrátka parádní vanménšou, kterou nekazí ani tentokrát jen průměrní Kaiser s Lábusem, přehrávající Dagmar Veškrnová či nevýrazná titulní postava samotné princezny. Rozhodně nečekejte klasicky pojatý žánrový výtvor, spíš neprávem pozapomenutý šílený experiment z pera nedoceněného Josefa Hanzlíka. 90% (05.10.2008)

Československá televizní pohádka s jednoduchým námětem a veselými dialogy. Jednoznačně nejvýraznější a nejkomičtější postava je vévoda Žán, zahraná P. Nárožným, o jehož genialitě se přesvedčujeme v každém záběru. O panování se v tomto vévodství stará trio intrikánů hrabě Brindalini, hrabě Cintalini a madame Bombelesová (O. Kaiser, J. Lábus, D. Veškrnová), jejichž některé momenty jsou nadčasové, na což poukazuje téma jejich ústředního songu, anebo scéna, v níž chtěli ´zachraňovat´ majetek při útěku, nicméně mnohdy na mě působí nevtipně až trapně. Velmi povedenou a vtipnou postavu spatřuji v princi inženýru Horáčkovi, nápadníkovi oné mechanické princezny Mařenky (životní role S. Nálepkové?), líbily se mi hlavně jeho zběsilé výpočty na kalkulátoru a i jinak hraje M. Vladyka svou postavu velmi dobře. V malé roli doktora se v této taškařici objeví i J. Wimmer. Pochopitelně nesmím zapomenout na elegantního Růžového kavalíra P. Trávníčka, zejména jeho entreé na taneční bál bylo vskutku mistrovské. Hudební doprovod nebyl vždy na vysoké úrovni a ani závěr mě příliš nenadchl, ale i přesto se pohádka O princezně na klíček z nekonečné dílny pohádkové královny L. Koutné může klidně připojit do dlouhé řady herecky vynikajicích, vkusných a nesmrtelných televizních pohádek 80. let. (12.04.2015)