Klondike
Klondike
Klondike
Réžia:
Maryna HorbačScenár:
Maryna HorbačKamera:
Svjatoslav BulakovskijHudba:
Zviad MgebryObsahy(1)
Film ukrajinskej režisérky a scenáristky Maryny Er Gorbach má za sebou mimoriadne úspešnú festivalovú púť. Príbeh nás prenesie na ukrajinsko-ruské hranice do roku 2014, keď došlo k zostreleniu lietadla s takmer 300 pasažiermi na palube. Dramatické udalosti sledujeme optikou manželov, ktorí sa uprostred ozbrojeného konfliktu snažia zachovať pokoj, ale najmä ochrániť svoj domov a nenarodené dieťa. Sugestívna a kompozične premyslená dráma prezentuje moderný filmový jazyk v kontexte vojnových udalostí. (MFF Cinematik Piešťany)
(viac)Videá (2)
Recenzie (21)
Bravurně natočený a emočně vyčerpávající výjev ze separatistického doněckého území Ukrajiny, kterým roku 2014 otřásl pád sestřeleného boeingu s 280 civilisty na palubě. Celých 100 minut jsme perspektivou navázáni na ukrajinskou manželskou dvojici Irku a Tolika, jimž vychýlená střela poničí část obydlí a kteří se ocitají na nepředvídatelném a ideologicky neuchopitelném území válečného konfliktu. Tolik zaujímá pasivní pozici a neváhá spolupracovat s ruskými okupanty, aby zajistil sobě i ženě bezpečí. Jeho švagr je naopak striktní antiseparatista a mezi nimi stojí těhotná Irka, která si musí zachovat racionální pohled a nepředstavitelný tlak ustát se vztyčenou hlavou. Maryna Horbač využívá dlouhých kompozic s pomalu se pohybující kamerou, která rozebírá prostor ve dvou plánech – v popředí sledujeme některou z postav a v pozadí se odvíjí akce, často jen akustické, z nichž nám naskakuje husí kůže. Subjektivní perspektiva sice nemá až takový účinek jako v klasice Jdi a dívej se, ale Klondike je přesto sebevědomá a skvělá filmařina, která hrůzu války podává s chladnokrevnou neústupností. K tomu, abychom se o hrdiny báli, nepotřebuje kulometné salvy ani manipulativní zvraty. Závěr je sice až příliš symbolicky inscenovaný a tlačí nás k jednoznačné reakci, ale jinak vítězí vědomí, že takhle nějak to skutečně probíhalo (a probíhá). 85 % ()
Donbas 2014, sestřelené civilní letadlo a rodina Irky: pasivní proruský manžel a aktivní ukrajinský bratr. Dům zasáhla střela a chybí jeho část, Irka má těsně před porodem a dlouho si nechce vážnost situace připustit. Nakonec na sebe pod ruským dohledem míří členové jedné rodiny ... A vítězkou je ženská. Dobrá byla také kamera, která zobrazovala dva děje. Něco se dělo vepředu v domě a další děj se odehrával na pozadí, třeba na obzoru. Stále bylo co sledovat. ()
Přemýšlím, proč Klondike - nejspíš proto, že v příběhu přestávají platit pravidla, nejvyšším zákonem je u některých lidí strach a vůle přežít, u jiných vítězí nezlomná odhodlanost zůstat sám sebou a neohnout hřbet. A když v závěru filmu na sebe míří členové jedné rodiny, uvědomíme si, že to je teď na Ukrajině na denním pořádku. A žena? Ta vydrží všechno. Silné drama. ()
Fuuuuuck!!! Tvl, tak tohle je nářez až je mi z toho špatně. Bála jsem se, že to bude hochartové a nudné, ale toto předčilo všechna má očekávání. Ta odtažitá a chladně pozorující kamera a nic nevysvětlující "dia(nedia)logy, dělají z filmu téměř dokument a o to syrověji působí. Byla to bezútěšná jízda do pekla a závěrečnou scénu asi jen tak z hlavy nevymažu. Za mě vyšoklých 90% ()
O čo horšie sa na to pozerá, keď ide o našich susedov, a pri skutočnosti, že rokom 2014 nič neskončilo, iba sa začalo. Klondike je minimalistickým vyobrazením prežívania vojnového konfliktu z pohľadu troch členov rodiny, ktorí sa na vec pozerajú odlišne. Irka by chcela zo všetkého najviac zostať doma a zabudnúť na to, čo sa deje. Jej manžel pomáha separatistom, aj keď nie je s ich motiváciami úplne stotožnený. Irkin brat separatistov naopak nenávidí a opovrhuje svojím švagrom. Rozbeh je trochu pomalší a niektoré scény by som si vedel predstaviť natočené trochu emotívnejšie. Najviac by som však vyzdvihol geniálnu kameru, civilné výkony a perfektné finále s hláškou, ktorá mi utkvela v hlave. „You are not separatist. You are slave.“ ()
Galéria (11)
Fotka © Kedr Film
Reklama