Kúsok neba

Film, který nás zavede do malé vesničky uprostřed Alp, a přesto nám nedává pocit kýčových záběrů na hory, slunce a sníh. Film má neskutečnou vlastnost a to, že plyne. Je jako řeka, která má spád, a pomalu nám ukazuje nové skutečnosti. Celý film je velmi rurální a to je to, co mu dodává neskutečné kouzlo. Je zde vidět, že i bez obrovských efektů, se dá zapůsobit na divákovi emoce. Celý příběh, přestože je prostý, působí ve filmu vyjímečně a scény jsou nečekané. Jako další kladný bod filmu pročítám vhodně zvolenou hudbu(například scéna v autě kdy si zpívají). K tomu se váže i koncept sboru v horách, který ze začátku působí lehce neohrabaně a matoucím dojmem, ale na konci filmu má význam. (15.01.2023)

Festivalová deprese, jak se patří. V dlouhých, statických a často informačně neuspokojivých záběrech vidíme rakouský venkov, fotogenický i krutý zároveň. V tomto prostředí se ocitá cizinec, obalený tukem, svaly a dobrosrdečností, což zaujme místní svobodnou matku. Ta pracuje jako pošťačka i servírka, stará se o malou dceru a stejně jako u většiny ostatních obyvatel odlehlé alpské vesnice je i její život určován ročními obdobími. Postupem času však do spokojeného vztahu zasáhne mužova nemoc a snímek se tak dostává do poloh Hanekeho Lásky či Trierova Prolomit vlny. Stejně jako o horskou půdu je potřeba pečovat i o vlastní mysl: Smířit se s existencí obřích nepohyblivých balvanů, tu a tam přemístit menší kamínky, které překáží, a dávat si pozor na sesuvy půdy. Koloběh života hospodářských zvířat navíc člověku dává každodenní perspektivu nevyhnutelné smrti. I v těchto omezených, a přitom stále dostatek prostoru umožňujících podmínkách (jak podtrhuje i zúžený obraz) však lze zažít lásku. Náročná podívaná se spoustou prchavých záběrů z venkovského života se divákovi odmění emočně drtivým závěrem. Není zač. (05.07.2022)

málo dialogů-  což je zřejmě dáno tím,že režisér pracoval s více neherci. Buď se budou hejbat ,anebo mluvit.Obojí by asi v celovečerním filmu bylo dosti náročné..Na rozdíl od kina jsem si na ovladači děj posunula dopředu.Ty dlouhé ,nic neříkající záběry už trhaly žíly. Nevzpomínám si ,kdy jsem viděla německý film takhle ukazující těžký život vysoko v strmých horách, Kdy Marco při milování v přírodě s Annou skoro stáli. Film se vymykal z řady proto,že ostatní filmy s podobnou tématikou byly spíš jak reklama turistické kanceláře.Anna je vevztahu podrobena zkoušce ,kterou žádná máma nechce zažít.Ale zachová si chladnou hlavu... (01.04.2024)

V jednoduchosti je krása, ktorú Michael Koch previedol na filmové plátno a nemusel sa ani veľmi unúvať nad vymýšľaním nadmerne zložitej dejovej linky. Práve naopak. Pomerne jednoduchý dej je tu vyobrazený klasicky artovým štýlom, ktorý ale nenudí a divák si určite príde na svoje. Vzťahy, jednoduchý život a nádherná príroda na pozadí jednej tragédie. Otázkou stále ostáva tá nepochopiteľne dlhá stopáž filmu miestami vyplnená nekonečnou prázdnotou, ale to už je o inej diskusii. 75 % (20.06.2023)

Tiché drama dvou zbloudilých duší, jež se střetnou v malebných horách a najdou jeden v druhém dlouho postrádaný bezpečný přístav. Zdánlivě pevné zázemí se však brzy začne bortit jako zvětralá skála a jejich nový start do života nabourá balvan v podobě nepříjemné zprávy, jejíhož možného příchodu už se nějaký čas tiše obávali. Vysněný start do nového života tak vystřídá neřízený sled událostí a nepřijemných změn, které oběma vyrvou společnou budoucnost z náruče a uvrhnou je zpět na křižovatku osudu, ze které není návratu. Dechberoucí panoramata z prostředí Alp, podmanivé statické scény a výseky z tamních pomalých životů doprovázené skvělým smyčcovým podkresem, který se člověku vryje pod kůži. (15.03.2023)