A potom prišla láska...

Oceňuji, že se Holý pustil do projektu o ryze ženských tématech (v celém filmu se žádný muž prakticky ani neobjeví) a že herečkám nechal velký prostor pro improvizaci, dramaturgicky ale podle mě příběh moc nedržel pohromadě a finále v lese pod vlivem houbiček už na mě bylo trochu moc. Své diváky si tohle rodinné drama asi najde, ale možná by pro příští snímek nebylo od věci spojit síly se zkušenějším scenáristou. Ale bylo to lepší než Zrcadla ve tmě, to zase ano. (23.05.2023)

Česi tentokrát prekvapili a natočili zaujímavý konverzačný snímok s jemným artovým nádychom, ktorý verne a realisticky zobrazuje vnútorné rozpoloženie hlavnej hrdinky vo vzťahu k vlastnému životu odzrkadľujúcim sa vo vzťahu k vlastnej dcére. Vnútorné napätie tu cítiť v každej jednej konverzácii, ktorá mimochodom nebola prvoplánová, ale mala istý odkaz. Duo Tomicová-Venclovská fungovalo a až na ten zbytočne unudený záver som sa bavil. 75 % (27.02.2023)

Kdyby pod vlivem houbiček při čarodějném sabatu těchto čtyř dam, přiletěl sám Lucifer na pařezu a obcoval by se ženami v temném lese, pak by snad nějaká láska přišla. Ale takhle přijde velký prd. Je to autentické, hodně se rozjímá o životě, padne mnoho obecných pravd a je tu potenciál zaujmout především ženy, které si něčím takovým právě prochází. Mladý Šimon Holý má sice talent rozebírat ženskou psychiku, ale nepouští se do hloubky, klouže po povrchu a zanechává za sebou jen melancholickou šmouhu, která končí v chladné přítomnosti. Po závěrečném A pak přišla láska to vypadá, že přijde druhá část, ta zajímavější. Ale nakonec nic nepřichází a já odcházím bez jakéhokoliv dalšího hlubšího prožitku. (06.07.2023)

Já tomu dám 4/5, protože herecké výkony v posledních 40 minutách se v českém filmu dlouho neviděly. Režisér nechal herečkám prostor v dlouhých, i několikaminutových, záběrech, aby se rozehrály. A je to herecký koncert, zejména Pavly Tomicové. A ten pomalý rozjezd ze začátku k tomu v podstatě patřil, stejně jako závěrečné vyznění příběhu. (04.06.2023)

„Nemáš někdy strach, že dopadneš jako tvoje máma?“ A jak byste reagovali vy, kdyby vám vaše zoufalá matka oznámila, že spolu pojedete na léčení ke kartářce? Mé podezření, že nebudu cílová skupina (neb řešené téma mě ani nemohlo více míjet) se mi během sledování dost potvrdilo. Navzdory tomu, že snímek natočil muž, byl zaměřením velmi ženský a neměl jsem s tím žádný problém, jenže na rozdíl od jiných podobně laděných dílek jsem vůči postavám (ačkoliv působily poměrně autenticky) nechoval příliš velké sympatie a nedostavovala se u mě potřeba se do nich více vcítit (jen u dcery se mi podařilo naladit na jistý vzdor plynoucí z generačního střetu). Takže jako sonda do vztahu matky a dcery to zase tak špatné nebylo (i když nejvíc o něm vypovídá již komunikace z úvodní jízdy autem), ale moc navíc mně to nedalo. A přišlo mi poněkud zvláštní, že při pozměněném vědomí přišel takový dceřin obrat, a naopak matčina upřímnost. Fakt, že byl konec až banálně předvídatelný (ženská síla!), dojmu nepřidal. Celkově to vidím na slabší 3*. (04.03.2023)