Zaľúbiť sa

Pokud se v jednom filmu sejdou Robert De Niro a Meryl Streep, tak je mi úplně jedno, zda se jedná o 6 hodinový postapokalyptický muzikál nebo o pohádkové fantasy pro tříleté haranty. Chuť k projekci mám i tak. A tohle je romantika jak má být. Ošuntělá sentimentální replika "Miluju tě" tu naštěstí zazní jen jednou a atmosféra je naprosto fantastická. Ústřední duo dostalo právem ocenění za své herecké projevy a já jsem nadmíru spokojen. 80% (31.07.2011)

Robert De Niro hraje jakéhosi stavebního inženýra, je ženatý, má děti, se svým životem je spokojený, nehledá změnu. Meryl Streep je vdaná a žije svou prací. Jednoho dne je náhoda scukne dohromady a přesto, že to neplánovali, zamilují se do sebe a to tak, že velmi. Dva skvělí herci, k tomu citlivá režie z tohoto námětu, který vlastně nemá nijak převratný děj, udělali působivou záležitost, stačí si jen vzpomenout, když Meryl jde na schůzku a před zrcadlem si divoce zkouší jeden hadr za druhým - není třeba slov, ale ona tu potřebu se líbit, lásku a význam té schůzky zahraje. Robert zrovna tak, jen pohledem vyjádří všechno, co běží chlapovi v zamilované hlavě. Zároveň si ale uvědomují tu tíhu svého štěstí a případný dopad na jejich rodiny. Skvělý film. (22.01.2005)

Jestli si chcete připomenout nebo se dozvědět, jaké to je se zamilovat, pusťte si tento film. Dělá opravdu čest svému názvu, je v něm vše - takové to, když myslíte jen na ni/něj, takže nevnímáte, co vám v práci říká kamarád; nevíte kam s očima, když se s ní/ním potkáte, chcete se tomu náhlému přívalu citu bránit a zároveň mu podlehnout; vyzkoušíte si dvacatery šaty, protože se MU chcete líbit a rádi riskujete, že se přerazíte při trysku po schodech k vlaku, protože vám ten vlak, v němž je ONA, prostě nesmí ujet... A je úplně jedno, že těm lidem už není patnáct ani dvacet, že mají rodiny, že to nejsou rozhodně žádní bezcharakterní hajzlové či hajzlice a že chtějí být věrní. Prostě TO tu je a nedá se tomu odolat... Neuvěřitelně civilní film s dokonalými výkony ústřední dvojice. Oni svými postavami prostě jsou a veškeré prožitky jim věříte, cítíte s nimi, často nemusejí říci ani slovo, stačí jeden pohled a předá vám to naprosto vše (nevěřila bych, že zrovna tihle dva mi k sobě v téhle romantické poloze tak půjdou). A celé to doprovází příjemná hudba, na tu bych nerada zapomněla... Asi dokážu pochopit, že pro někoho tu mohlo být až moc toho náhodného potkávání se ve vlaku, ve městě, v obchodech a že ne každého muselo bavit sledovat někdy přece jen trochu zdlouhavější pasáže, v nichž se toho až tolik neděje, a "jen" se nám jednoduše (a opět civilně) ukazují střípky všedních dní Franka a Molly. Já jsem se na to naladila ale docela dobře a převážilo u mě zalíbení z hlubokých, někdy až fyzicky pociťovaných emocí, které ten film skrze zamilovaná setkávání těch dvou obyčejných lidí dokáže na diváka přenést. Taky jsem si připomněla, že z nějakého důvodu mě pořád fascinuje kombinace obleku a helmy nošená stavbyvedoucími/architekty na stavbách:) A pak ty dlouhé řasy u chlapů v nejlepších letech (v tomhle Robertovi zdatně sekunduje Harvey)! No, asi jsem se taky trochu zamilovala (do Roberta, do zvláštního kouzla tohohle filmu...), takže s pěti hvězdičkami trochu nadsazuji - za ten konec, o kterém (ač jsem si ho v průběhu sledování filmu několikrát přála) moc dobře vím, že do toho nesedí, bych měla jít spíše na čtyři. Ale konec nekonec, Robert Nerobert, je to tak jako tak moc hezký film, kterému prostě díky nejednomu až dokonalému filmovému momentu ráda těch pět dám. 80 %. (20.06.2022)

Takový ten typ filmu, který když si pustíte na Vánoce, snad k němu ani nemůžete přistupovat kriticky. Působí zpětně melancholicky už jen obsazením relativně mladé Streep a De Nira, zbytek je dílem příběhu postaveného na náhodách, vlastně takových malých (nejen) vánočních kouzlech. Na příběhu se mi líbí, že narozdíl od běžných amerických romantických komedií neukazuje lásku zakončenou happyendem pro všechny, ale lásku jako hybnou sílu, která za sebou zanechává občas i ruiny opuštěných rodin. (10.01.2015)

Romantický film postavený na skvělých hereckých výkonech, kdy jediný pohled vyjadřuje víc než slova. On a ona svádějící nerovný boj mezi rozumem a citem, který pozvolna (aniž vědomě chtějí) převrací jejich dosavadní poklidné životy a rodinná zázemí vzhůru nohama. A já se přistihuji, že jim celou dobu fandím; a dokonce snad i závidím(?)... (24.02.2011)