Malý televizní kabaret

Tohle si bezesporu zaslouží pět hvězdiček. Pořad nejen pro děti, který se musel každému vrýt do paměti a jedině v dobrém. Měl jsem to potěšení podívat se na jeden díl, jako první pořad, kterým jsem "pokřtil" mou novou televizi - byl jsem za to rád, protože jsem se od srdce zasmál a krásně si zavzpomínal. :) (23.06.2008)

Tenkrát jednoznačně za 5*, dnes s úsměvem na rtech a s bohužel už s téměř nenávratnou nostalgií i s trochou nadsázky jen za 3*. Ale neříkám že se nejednalo o jeden z nejlepších dětských pořadů-vysoce nadprůměrných v tehdejší tvorbě pro děti který kdy byl na našich televizních obrazovkách odvysílán, a to i z dnešního pohledu. Něžně scénářově přímo poeticky laděný rodinný pořad se spoustou pěkných písniček a zdařilých vystoupeních, kde účinkující humornou formou nabádali děti, jak se mají chovat a se spoustou jiných překvapeních. Slyšel jsem ale pár názorů dnešních třicátníků (a více) a ty říkali že se jejich děti při tomto pořadu už dnes nesmějí-nebo se skoro vůbec nezasmějí. No každá doba má holt své-dnešní děti už jsou odkojení úplně na něčem jiném (ne že by tomu nerozuměli)-takže spíš jim to připadá zastaralé a nemající dnes už co nabídnout a říct. Ale pro mou generaci-když nic jiného nebylo to bylo samozřejmě o něčem jiném.. (04.09.2007)

Jednoznačně plný počet hvězdiček ... jako malá jsem se těšívala na Štěpánku, Pepu, Jitku a další. "Tak čau a příště zase všichni sejdeme se jako obvykle ... já příjdu s kytkou, tumáš čichni a kytka bude vonět nezvykle .... Mě poznáte neboť jediný budu mít eee v kapse noviny .... já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici ... Tak čau!" :-) (08.04.2013)

Frk, frk, a hned je tu parodie nejenom na pohádky. Dr. Voštěp budiž prostým a krásně okatým příkladem toho, čeho se bylo možné nadát od téhle partičky. Jako dítě jsem kabaret zbožňoval, a ve svém současném stavu se taky rád podívám, když mám náhodou v příslušnou dobu cestu kolem televize. Sice už se nesměju jako tenkrát, ale aspoň ten vlídný úsměv se dostaví spolehlivě. Netřeba nám Degentubbies ani úchylných plyšáků s podle hesla "Sezame, otevři se!" otevírací hlavou (čímž rozhodně nemyslím klasika české úlisnosti, pana Mufa!), dokud máme malý, ale náš, televizní kabaret. (28.06.2008)

Kabaret mě nikdy neoslovil, díval jsem se na něj, jen v případě, že nebyla jiná možnost. Infantilní písně, nudné scénky. A to hodnotím z pohledu malého dítěte, kterým jsem v devadesátých letech byl. Navíc mi není sympatický hlas Molavcové, je podivně zabarvený a vždycky byl. Zkrátka jsem to radši přepnul třeba na strýčka Skrblíka. (11.02.2015)