Kamera:
Mikel Cee KarlssonHrajú:
Maximilien Van Aertryck (rozprávač), Joe Biden (a.z.), Donald Trump (a.z.), Kim Čong-un (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Benito Mussolini (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Zázračný aparát mapuje vývoj médií v posledných 150 rokoch. Fascinujúca koláž videí zachytáva ľudstvo posadnuté obrazom, šikovne prepletá preslávené virálne úryvky z našej kolektívnej vizuálnej pamäte, ktoré prenášajú diváka v čase, priestore a skúsenostiach. Táto audiovizuálna explózia nabáda k zmene pohľadu na seba i svet okolo nás. Pútavý a provokatívny film produkovaný Rubenom Östlundom (Štvorec, Trojuholník smútku) prináša množstvo otázok, napríklad ako ďaleko sme schopní zájsť pre najviac „lajkov“ a vzhliadnutí. (Filmtopia)
(viac)Videá (3)
Recenzie (16)
5/10 ... nicim prekvapivy dokument o historii fotografie a o tom ako nam uz sibe a co vsetko sme schopni urobit za perfektny zaber.... je to ozaj smutna historia .... co uz ale mobil a v nom FB, IG alebo TikTok je uz uplne beznou sucastouu skoro kazdeho.... denne sa uverejni 500 000 000 fotiek.... to hovori za vsetko ()
Veľmi zaujímavý dokument, ktorý nenásilným a zároveň jemne poučným spôsobom ukazuje históriu fotografie a videa ako takého s dôrazom na fakt, kam sa celý tento fenomén posunul. Miestami je až desivé pozerať, čo všetko sú ľudia ochotní robiť s cieľom zarobiť práve prostredníctvom fotiek a videí a akým spôsobom sa dá realita zmanipulovať. Určite ma to bavilo a takých snímkov by mohlo byť aj viac, možno by ľudia "precitli". Občas síce mierne chaotické, ale inak spokojnosť. 75 % ()
Nenáročný a pěkně zhotovený dokument o historii snímání obrazů a videí, od Lumiérů až po YouTube. Snímek doplňuje dobrá hudba a kontrastuje s vybranými ukázkami. Celkově si dokument hraje, ale poměrně lacině s lidskými dojmy a emocemi, což je zde paradoxně poněkud kritizováno, ale možná to byl záměr. 75% (KVIFF 2023) ()
Cítím z toho takový ten vibe státem dotovaných videí pro základní a střední školy, kterým se nám svého času pokoušeli, domněle naším jazykem a obvykle dost s křížkem po funuse, vysvětlit kontexty, úskalí a rizika nezodpovědného prcání. Akorát to nezodopovědné prcání tady zastupuje audiovize v internetovém prostředí. Komické je to pak v tom nakolik je to, po vzoru světa, který komentuje, nesoustředěné, odsekávací a neúplné. Jako kompilace videobizárů, které jsem ve valné většině případů neznal, to ale bylo celkem zábavné a klidně bych tuhle hrozbu na mrak zvládnul sledovat i o hodinu delší. ()
Mnohem více je to přehledný a povrchní dokument o tom, jak rychle a povšechně se nedozírných možností filmu chopila komerce a potřeba ovládat a ohlupovat většinu, takže se díky vynálezu kamery necháváme především čím dál masověji zabavovat, manipulovat a otupovat, a mnohem méně dokument, který by v nás otevíral touhu po těch nedozírných možnostech pronikavé sebereflexe, zušlechťování, otevřeného komplexního dialogu a autentického vzájemného rozvoje, které ve filmografii (psaní světlem) zůstávají lidstvem upozaděny. Pro člověka jako já, který s touhle hořkou perspektivou denně vnímavě žije, nic nového, a ještě ani plnohodnotně vyjádřeno. Jistá působivost, při takovém dějinném průletu, se tomu upřít nedá, ale ta je skoro zadarmo, a celkově to bylo selektivní, velice zúžené a nijak hluboké. *~ ()
Galéria (16)
Fotka © CineFest Miskolci Nemzetközi Filmfesztivál
Reklama