Che Guevara: Partyzánská válka

Proč? Tento film je 120 minut nudy, nijak se zde nepromítá zmar ani emoce. Nedokresluje velikost (či malost) ústřední postavy. Oproti ohromným projevům Che v prvním díle je zde pouze ubohý malinký terorista. Škoda toho. Po velkolepém prvním díle byly očekávání velké. Ovšem ted už chápu proč "Part two" nešel do kin - díky za to. (02.10.2010)

Proč S.Soderbergh investoval energii do guevarovské ságy, to jsem vážně nepochopil. Druhý díl je divácky úmorným (deníkovým) přepisem neúspěšného pokusu zopakovat „kubánský revoluční zázrak“ v Bolívii. Postavy si neustále třesou rukama, vzájemně se představují, při shánění zásob si nelze nevzpomenout na Allenův film Banáni. Když jsou partyzáni konečně rozprášeni, je to úleva a člověk nosící portrét Che Guevary na rudém tričku pro mě zůstává i nadále blouznivcem, přestože popis bolivijského zdravotního systému v polovině 60.let (jak jej titulní postava prezentuje místním rolníkům) nápadně připomíná naši současnost. (14.07.2010)

Tak nějak jsem si říkal, že dvojka z Bolívie bude trochu svižnější než jednička. Koneckonců má název dovětek - partyzánská válka. Nebudu napínat, opět to nudilo. Nevím proč, ale když jsem jezdil na čundry, byla naší Biblí mimo jiné kniha Mirko Vosátky - Tábornická encyklopedie. Film bych rozdělil do tří úseků. Získávání bobříků a učení se lesní moudrosti, puťák a samozřejmě závěrečná bojovka s jiným oddílem ! I tady soudruzi přichází do džungle, učí se tábořit, spát v lese, stavět přístřešky proti dešti, dělí si úkoly, noční hlídky, vaří... Do toho jim Che předává moudro starých zálesáků, snaží se aby kucí byli čestní, stateční a pravdomluvní. Po výcviku putují buší. Mají žízeň, puchýře, popruhy alic se jim zařezávají do revolucionářských zad... No a nakonec bojovka, kterou jak už víme vyhrál ten lepší oddíl. Jasně, měl víc jídla, vybavení, ale jen sebral hozenou rukavici. Takže prohra soudruhů fousaté pracky mně osobně nijak nemrzela ani nebolela. Líbilo se mi jak si tvůrci dali práci s herci. Po měsících putování vypadali opravdu sešle, mundůry měli krásně otrhané, vyšisované, ale tak nějak přirozeně, ne že do nich někdo kvůli natáčení udělal nůžkami pár děr... Sami soudruzi byli správně špinaví, vousatí, vlasatí, mastní, naimpregnované dýmem táborových ohňů... prostě správní čundráci ! Všem samozřejmě vévodil Del Toro, který se pro tuhle roli asi narodil. Celkem překvapilo, že se Che neřídil radou Čecha Karla Němce, který při dobývání Severního pólu zjistil, že je potřeba zásoby vynásobit dvěma. El comandante si pro jistotu inhalátor na astma nevzal vůbec... No jeden by se divil, co všechno může zvrátit revoluci. :-).Vidět to bylo zajímavé, ale jednou stačilo. Dávám za 3 pesos. * * * (31.01.2019)

Stejně jako u prvního dílu je vyprávění natolik útržkovité, že dobových souvislostí neznalý divák bude patrně poněkud zmatený - nicméně jako metafora chaosu provázejícího revoluční boje funguje dobře. Já ovšem jednoznačně postrádám díl třetí, který by se zabýval událostmi jež se odehráli mezi "Revolucí" a "Partyzánskou válkou" - působením "Che" v kubánské vládě (koho by asi Soderbergh obsadil do role Valtra Komárka, který tehdy dělal Guevarovy poradce? :-)) ), jeho konfliktem s Castrem a Sověty a v neposlední řadě nepříliš úspěšnými, ale o to zajímavějšími partyzánskými akcemi vedenými v Kongu. (21.07.2010)

Cuba 1965 Fidel Castro čte dopis Ernesta Che Guevary v televizním přenosu. Je to klid před bouří. Seznamování partyzánů začíná. DIALOG : CCA 16 MINUTA - Eustagio. Vítej Eustagio. Ramón Salustio. Salustio Ramón. Dobrý den já jsem Pedro. Pedro Ramón. Paco. Ramón. Aniceto. Tumo, to je Aniceto. Willy. Těší mě. Já jsem Chapaco. Miguel je tady taky někde........ Toto není můj boj a přemýšlím zda není lepší zanechat Bolívii a okolní státy v původním přírodním stavu. Než tam naprat dálnice, McDonaldy, benzínové pumpy a další srač... našeho nedokonalého světa. (07.01.2011)