Berenika

Přijde mi to hodně slabé už proto, že je to dramaturgicky špatně postavené - a díky tomu je konflikt představen až ve druhé třetině pohádky (!), a do té doby ono tajemno a záhadno moc nefunguje. Člověk si každou chvíli klade nějaké otázky - proč děti neposlechly maminku, a ani jeden z nich neřekl, hele,m nemáme tam chodit, tak nepůjdeme? Nebo jak se Berenika naučila mluvit? Skutečně někdo může vážně říct hlášku: „Některé děti rostou rychleji?“ (Které?) Kameny nesmějí tu na slunce, tu na měsíční světlo, ale přitom třeba Berenika svůj kámen chvilku má ve skříňce, chvilku na krku (za dne!), jen aby jej královna mohla vidět. A proč vlastně kameny reagují na světla Slunce a Měsíce? Kde se vzaly? Chování postav mi také přijde chvílemi vycucané z prstu. Nehledě na to, že za 50minutovou pohádku se vlastně odehraje jen jeden střet, konfrontace, a hned poslední. Tečka, hotovo. (04.10.2015)

Pohádka, která celým svým záběrem a pojetím stojí na pomyslném rozcestí mezi vrcholnou dobou dětské a mládežnické tvorby šedesátých až osmdesátých let minulého století a jejím místy až žalostným polistopadovým úpadkem. Chudoba výpravy je tu paralelně následována i zřejmým poklesem scénáristického a režijního ztvárnění, které v mnohém zužuje prostor pro kvalitní, jakoby samozřejmě dané herecké výkony. Zdá se, jakoby ji před ještě hlubším pádem chránil letopočet jejího zpracování. Mohlo-li se v předlistopadu domnívat, že natočit pohádku, založenou na poměrně strohém respektování specifik předem daného žánru, je snadné, poměrně záhy se v devadesátých letech ukázalo, že náročnost, spojená s pohádkovou původní dramatickou tvorbou, nespočívá jen v kostýmech a vkládaných penězích, ale také - a v mnohém především - v kvalitě disponibilní šedé kůry mozkové. (27.01.2008)

Většina socialistické televizní pohádkové tvorby pod taktovkou Svatavy Simonové, Jiřiny Pokorné-Makozsové, Vlasty Janečkové a dalších byla naprosto otřesná (byť mají zmíněné dámy na kontě i pár povedených kousků). Tahle pohádka ale dopadla docela dobře - je poměrně vkusně natočená, i má nějaký ten nápad. 2* + jednu navíc za to, že v ní hrála moje spolužačka ;-) (25.01.2009)

To je bohužel hrozná pohádka. Příšerné jsou i ty kulisy a v pozadí malovaná zřícenina. Boris Rösner má obočí jak Leonid Iljič Brežněv. Ani by nevadilo, že je pohádka temnější, ale horší je, že se v ní nic neděje až do závěru. Do té chvíle se jen žvaní a mele a přechází se z jednoho obrazu do druhého. (22.07.2020)

Gigolo Vaculík v osmdesátých létech vytvořil spoustu postav, avšak každá je stejná bez nějakého výraznějšího odklonu. A musím říct, že to už člověku leze na nervy. Pleštilka nebyla špatná, ale taky v podstatě hraje furt stejně. Spratek Kateřina Urbancová neotravovala jen svoji královskou rodinu, ale také mě. Jediný, kdo to tam aspoň trochu zdramatizoval byl Boris Rösner, jinak to celé nestojí ani za řeč. (29.01.2021)