Divá Bára

Vždycky si první přečtu zajímavosti a pak se vrhnu na hodnocení. A tentokrát právě tím musím začít. V hodnocení se píše, že v Japonsku po shlédnutí filmu hlavní představitelku vyhlásili za nejkrásnější herečku světa, v latinských zemích ji uctívali a obdivovali. A jeden z dojmů, který jsem z tohoto filmu měl je právě ten, že V. Fialová na mě právě nepůsobila jako křehká prvorepubliková kráska - i když samozřejmě vidím, že film nebyl natočen zrovna v době první republiky. Měla v sobě nějaké drsné rysy a trochu až nepřirozené mužnosti...nemůžu si pomoct, měli jsme krásnější dívky v té době, ale možná právě výše uvedenými rysy se na hlavní roli perfektně hodila. Film byl uveden na ČT jako Pro pamětníky a i když se na staré filmy, tím spíše na ty, které jsem ještě neviděl, dívám rád, Divá Bára mezi mé oblíbené patřit nebude. Nejspíš už opravdu patří do kategorie pouze pro ty pamětníky, přestože historickou a uměleckou hodnotu tento film bezpochyby má. Už jen proto, že byl natočen dle naší nejslavnější spisovatelky. (27.01.2020)

Zvláštní, že česká kinematografie dokázala být v 50.letech tak světová. Divá Bára, krásná adaptace na román od B. Němcové. Po mnoha úspěších tohoto filmu, můžeme být hrdí, že V. Čech do hlavní role obsadil mladičkou Vlastu Fialovou, pro kterou to byl první rozjezdový film, před její zlatou érou v českém filmu. Za roli Divé Báry byla v Japonsku Fialová oceněna herečkou roku. (24.04.2011)

Tento film představuje významnou předělovou kapitolu v dějinách naší národní kinematografie. V poměrně velkém počtu tu nastupují příslušníci mladé herecké generace (Fialové bylo 20-21 let). Evidentně to bylo dáno i generační příslušností režiséra filmu a je zjevné, že tento pohyb souvisí s politickými změnami kolem osmačtyřicátého roku. Tím je dán do značné míry i výběr námetu filmu podle nejemancipovanější povídky Boženy Němcové. Její Bára má mnoho společného např. s hrdinkami próz sester Brontëových nebo George Sand. Romantismus tu evidentně převažuje nad realismem. Kvalita filmu i výkonů rolí hlavních představitelů tyto časové meze přesahuje a posouvá ho do úrovně klasického díla. Tato kvalita ovšem nepřesahuje hranice našeho národního rozměru. Ve Vlastě Fialové v tomto roce česká kinematografie získala a současně tak trochu začala ztrácet jednu ze svých špičkových hereček-hvězd. (26.08.2007)

Pozoruhodný melodramaticko-lyrický snímek, vyznačující se na svou dobu poměrně neobvyklým pohráváním si s obrazem. Kamera skutečně u některých scén vizuálně vyjadřuje to, co se většinou ve filmech vyjadřuje slovně, a je třeba podotknout, že právě tato vizuální stránka filmu a rovněž herecký výkon Vlasty Fialové řadí tenhle snímek mezi to nejpovedenější z pamětnických filmů. Ovšem abych nezapomněl, rovněž hudební složka a vlastně i nazvučení některých scén (byť už se na něm trochu podepsal zub času) pomáhají doladit celkovou atmosféru. (12.07.2003)

Božena Němcová po holywoodsku. Původní povídka je hodně zdramatizovaná a zromantizovaná. Jen už ta Bára - sluší jí to náramně (v povídce to žádná krasavice není), ale ty umně kadeřníkem zvlněné vlasy jsou u prostého dítka přírody zrovna tak přirozené jako hladce oholená tvář u filmových Tarzanů. Leč scéna noční koupele v lesním jezírku je tak krásným mixem hororu a erotiky, že našinec přestane hledat mouchy. Je s podivem, že postava faráře je tu ještě vylíčena sympaticky, to snad něco cenzuře uteklo. (12.12.2010)