La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(viac)Recenzie (88)
Vzor ve zpracování historických témat, potřebná pompéznost i realističnost. Co činí z tohoto díla téměř perlu (nejen) francouzské kinematografie je velkolepé score od génia filmové hudby jménem Georges Delerue, jeho mnohotvárná a vyšperkovaná kompozice je obří třešničkou na tomto dortíku. Všichni si vybavíte určitě skladbu Hymne á la Liberté. ()
Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. ()
Opravdu skvělá ukázka toho, co dokáže bezohledný, nelidský útlak provést s myšlením a konáním prostých zubožených lidí. Historie by nám všem měla otvírat oči i rozum. Považuji tento historický seriál o čtyřech dílech jak obsahově, tak zpracováním za to nejlepší v této oblasti, co nám mohlo minulé století ve filmovém umění nabídnout. ()
Rozhodně jeden z nejlepších historických filmů, jaké jsem kdy viděl. Historická věrnost, uměřený patos, fantastická hudba. Pro mě ovšem zbytečná inflace velkých hvězd, protože s ohledem na předepsané charaktery a autentické výroky celkem nebylo co hrát. I když konkrétně J. F. Balmer dodal postavě Ludvíka XVI. více sebevědomí. K tomu výborný český dabing. Myslím ale, že jich vzniklo víc a mám dojem, že v tom úplně prvním pro ČST mě zaujal Josef Vinklář jako Mirabeau. ()
Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (6)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
- Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)
- Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
Reklama