Masakr v Římě

Anatomie nacistické a vůbec fašistické zločinnosti je u nás známa nejen podle Lidic, Ležáků a kobyliské střelnice či Kounicových kolejí. Pozoruhodná režie, propracovaný scénář, Marcello Mastroianni a Richard Burton jako protagonisté hereckého obsazení povyšují kvalitu tohoto filmu do nadčasové roviny. Jinak řečeno do roviny soudobého dokumentu. Včetně nemalé papežské zodpovědnosti; v té době jím byl Pius XII., vlastním jménem Eugenio Pacelli. Způsob, jakým se vyrovnala poválečná spravedlnost s usvědčenými vrahy, je sám o sobě dodnes žalující. Snadnost - zdánlivá snadnost provedení přitom klame nejvíc. Nároky kladené na tvůrce jsou v takovém případě mimořádné. A to nejen umělecké. (05.06.2023)

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. (09.08.2012)

Svým způsobem jednoduchý válečný film pojednávající o tom jak skupina partýzánu zmasakruje pochodující německé vojsko, což samozřejmě němečtí velitelé nenechají jen a připraví kravavou pomstu při které má přijít o život stovka nevinných lidí. Jako každý ze starších válečných filmů i tento plyne velice pomalu ale na druhou stranu jsou zde některé opravdu působivé scény mezi, které patří hlavně příprava a uskutečnění atentánu a samozřejmě závěr. K tomu si připočtěte výborné herce v čele s přesvědčivým Burtonem a vznikne z toho opravdu působivé válečné drama. (19.11.2008)

Reziser George P. Cosmatos /Rambo 2, Cobra/ natocil svoj suverenne najlepsi film, spolu s dalsim, ktory sa vola Prejezd Kassandra 1976. Skoda velka, ze potom uz tocil len priemerne filmy. Takze par slov k Rappresaglii. Film ma na starosti scenarista Lucio de Karo /Policajt Drabem 1973/, a vidno ze sa snazil. Dost dlho sa vo filme nic nedeje, len odznie kopa dialogov, tie ale su potrebne jednak pre atmosferu a jednak pre pochopenie suvislosti. Filmu vladnu traja kvalitni herci, a to konkretne Richard Burton /Kleopatra, Where Eagles Dare/, marcello Mastroianni /La Notte, Manzelstvi po Italsku/ a Leo McKern /Ryan´s Daughter 1970, Ladyhawke 1985 od Richarda Donnera/. Takze treba vydrzat tie dialogy, ktore su spestrene len jednym atentatom na akusi diviziu SS. Zaver je masaker sam o sebe, mrazilo ma z toho kvalitne, teda tak depresivny a tvrdy zaver sa len tak lahko nevidi : 86 % (03.03.2016)

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 (16.01.2022)