Timur a jeho družina

Nie je detský film, ako detský film. Timur v sebe skrýva klasické detské dobrodružstvo "reznuté" vojenskou propagandou. Mám ale dojem, že je stále znesiteľné, najmä pri svojej striedmej stopáži a pri prihliadnutí k roku vzniku. Máme tu dva potencionálne milostné príbehy, ten skutočný a potom ten detský, ktorý určite oslovil mnohých mladých sovietskych chlapcov, objavujúcich svoju sexualitu. Mať otca niekde na fronte nie je pre deti a rodinu med lízať, film síce oslavuje vojnového ucha, ale neopomíja ani tento smutný aspekt konfliktu. (03.11.2016)

Dnešní doba má ve vínku odpor ke vší politice. Proto je jí podezřelé, když lidé s nadšením budují cosi pro nějaký režim či vládu, zvláštěpak, není-li jim tento ideologicky po chuti. Ve filmu zvou to zvrácenou propagandou, v dobových záběrech pak zinscenovanou maškarádou. Není to však neštěstím naší doby, že lidé se jen zřídkakdy dokážou nadchnout pro společnou práci? Není nakonec v Timurově "budování socialismu" něco navýsost vznešeného? Něco k čemu se skoro každý člověk obrací zády a je mu z toho zle jen proto, že v sobě to něco najít nedokáže? Toť jeden můj pohled na tento film. Při pohledu druhém už nelze nevnímat, že tento radostný film vznikl v předvečer Barbarossy v období hlubokého stalinismu a mohl docela dobře sloužit k odvracení pozornosti od režimních zločinů. Zpátky se tedy dostávám k propagandě... V případě Timura však nejde o propagandu štvavou a očerňující, ale budovatelskou výzvu k práci a poctivosti. K takovým podobám "výchovného působení" jsem mnohem shovívavější. Vždyť Timur by docela dobře mohl být skaut... Třetí pohled je cynický - děj je plytký, postavy ploché... Slabé *** (27.12.2008)

Absurdnost filmu i námětu je zřejmá. Je totiž ztělesněním své doby, v níž na jedné straně zvonily budovatelské deklarace a na druhé ekonomiku zachraňoval bytnějící gulag; SSSR současně, plně pakt Stalin-Hitler (28. září 1939), pilně dodával strategické suroviny Německu, plenícímu západní Evropu a okupujícímu Rakousko, Československo a Polsko. Nespornost absurdity vyvažuje skutečnost, že takové děti a taková iniciativa vskutku existovaly, žily svůj život nezávisle na režimní propagandě a opravdu v daných mezích prospívaly Stalinově vlasti. To jsou Zoji Kosmoděmjanské a Olegové Koševí. To je skutečný příběh mládežnické krasnodonské odbojové skupiny Mladá garda, která prokazatelně vznikla a působila v týle německých vojsk v letech 1941-1942 v donbasském průmyslovém městě Krasnodon. Stranickou organizaci do svého stejnojmenného románu musel na přímý Stalinův zákrok dosadit až Alexander Fadějev. Autor literární předlohy TIMURA Arkadij Gajdar padl v posledních měsících Velké vlastenecké války a jeho blízký příbuzný Jegor Gajdar se stal na počátku devadesátých let spoluzakladatelem rodící se ruské pravice. I tady je absurdita zřejmá, i tady je určitě doložitelná z reality, faktů, je skutečnou skutečností. Jako Rusko samo. (06.03.2008)

Tak jsem se konečně dočkal. Vzhledem k tomu, že jsem prakticky nečtenář, vyhnul jsem se kdysi i knize Arkadije Gajdara Timurova parta v době, kdy byla jako tzv. povinná četba. S dějem jsem se seznámil až nyní, kdy jsem kdesi u benzinové pumpy koupil film na DVD. Jistě, každý bude mít na film svůj názor. Můj je názor je takový, že se jedná o skvělý film. Nesmíme totiž zapomenout, že film vznikl za války. Stačí si uvědomit, jaké byly možnosti tehdejších dětí v tehdejším Sovětském svazu. S čím a na co si mohly hrát? Jistě film má svá slabá místa. Za velmi nepravděpodobné považuji osobně řešení sporu mezi Timurem a Kvakinem. Ale myšlenka pomáhat lidem a pomáhat zejména rodinám, jejichž tatínek byl odvelen na frontu, považuji za velmi hrdinské a dovedu si i představit, že se něco takového mohlo dít v určité formě i ve skutečnosti. Při sledování filmu mě nejednou napadl příměr s TV seriálem Rychlé šípy. Nebylo by na škodu, kdyby i dnešní filmy pro děti byly nejen plné dobrodružství, ale i myšlenek vzájemné pomoci a ohleduplnosti. (31.10.2008)

Film, který měl dodávat sovětským dětem odvahu v uvědomění toho, že komunistické zřízení je jediné správné a plné idealistů, kteří nezištně budují svůj ráj na zemi. Kdyby to tak ve skutečnosti bylo! To by bylo nádherné! Leč všechno se jen tak přetvařuje, aby pak vyskočilo ve zcela jiné podobě, která pak děsí. Malá Žeňa (Jekatěrina Derevščiková) při pobytu v letním bytě narazí na partu Timura (Livij Ščipačjov), která nezištně pomáhá druhým a nevadí jim, že je stejně všichni nazívají darebáky a zloději. Starší sestra Žeňy, Olga (Marina Kovaljova) zase nachází lásku v podobě Georgije Garajeva (Pjotr Savin), který neváhá dobrovolně nastoupit do armády, aby mohl hrdině bránit či útočit ve jménu své vlasti. Kdyby bylo vše tak růžové, jak je nám to ukázáno v tomto filmu, ale je to jen záměrné balamutění. Ale jako výchovný typ pro děti je to naprosto vhodná ukázka toho, na co by se měli koukat. (16.01.2011)