Hypermarket

Hypermarket není úplně jednoduché ohodnotit, protože je to rozporuplný kousek. Oceňuju ho jako sympatický pokus posunout televizní dramatickou tvorbu někam jinam z ze stojatých vod tisíckrát vyzkoušeného, vyhnout se některým klišé a přiměřeně provokovat. Tak zajímavé charaktery (zejména Krobotův estébák) se v českém televizním snímku objevují spíš vyjímečně. Na druhou stranu je ten pokus evidentně nad současné síly tvůrců a především scénář chtělo v mnohém dopilovat. Je to nevyrovnané, krvavý závěr je vyloženě přehnaný a přes pár zajímavých psychologických střetů a režijních nápadů negativní dojmy převažují. Celkové hodnocení 40 %. (17.12.2007)

Takový nepodařený televizní experiment... Sice velmi zajímavé ,,angažované" sociologické téma, solidní psychologický ponor, ale forma televizního zpracování byla tak zmatená, že rušila percepci a odváděla pozornost k nepodstatným detailům... Příznačná je absolutní hodnotová negace - všechny postavy mají silné problémy a jejich meze normality jsou poposunuty, všem chybí silný hodnotový žebříček, lidé v rastru tohoto filmu nahradily víru konzumem a chrám hypermarketem, jistě tenhle fenomén ve společnosti cítit je, ale takováhle plošná paušalizace je až příliš jednoznačná. Silný je příběh bývalého příslušníka Stb, jeho závěrečná konfrontace s dcerou neakceptovatelná... Experiment se tvůrcům sice tak úplně nepovedl, přesto díky za něj. Alespoň měl snahu na něco poukázat a cosi odkrýt a pojmenovat... (16.12.2007)

Vynikající. A ke všemu v neděli v osm večer na ČT1! Zowieeeee! Prime Time is my Time! Tak v tom jsem se rochnil -- taková petarda do čenichu českýho zaprděnýho měšťáka! Co na to říkáte, "odpad"-líci? :-) Pro mě důvod, proč zatím neodhlásit televizi. I když si to, obávám se, v ČT někdo ošklivě od..re. Ta bába, co má na starosti programovou skladbu, evidentně netušila, co jí to ostravští dramaturgové naservírovali. Jen tak na ni! Doufám, že ji z toho trefil šlak. (17.12.2007)

"To je zase dílko!“ skoro se mi chtělo zvolat při sledování Hypermarketu. Zpočátku se film jeví jako umělecké nastavování zrcadla konzumní společnosti, z čehož se ovšem záhy vyloupne zápletka o nevěrném manželovi. Hned to začne být o chlup zajímavější, i když se v tu chvíli zase vynoří otázka, proč se to celé vlastně jmenuje Hypermarket. Když se nevěrník probudí jednoho dne v bytě člena ostrahy hypermarketu, zároveň bývalého agenta StB, a je nám vyjevena dá se říci hlavní pointa filmu, byl jsem ochoten leccos snímku odpustit. Pointa to totiž není vůbec špatná a díky ní lze i zpětně snadno odpustit banálnost zápletky o nevěře. Jenže Hypermarket bohužel ještě dál pokračuje a to dost podivně, stačí jen jmenovat vloženou upoutávku na německý film. Nevím, buď se tak tvůrci snaží přidávat filmu další významy a to zrcadlo nám nastavit co nejvíc nebo jen prostě chtějí být zajímaví. Nedaří se jim ani jedno. (26.12.2007)

Odporný televizní film (podle divadelní hry), v němž se hlavni aktéři chovají jako šílenci. Kruté, beznadějné, destruktivní. Ukázka jakéhosi pozemského předpeklí tzv. "svobodných" lidí. Kladu si otázku, jací asi jsou tvůrci takovýchto produktů, zda jsou ještě schopni milovat a mít před něčím pokoru..., když nechají spojit svá jména s něčím takovým. Trochu podobné Olmerovým "Manželům 2006", ale ti byli - vedle převládajícího cynismu - alespoň vtipní. Tohle však je jen a jen odporné - jako zvratek. (07.01.2008)