Kvarteto

Tak máme Krobota, který točí peckové seriály (Čtvrtá hvězda a Zkáza divadla), ale na druhé straně máme Krobota točícího filmu, které mají mít ukrutnou hloubku. Díra u Hanušovic byla strašná a s odstupem času bych u ní hvězdičku snad ještě ubral. Kvarteto jsem čekal komičtější, ale opak byl pravdou. Ano, záběry jsou pěkné, herci slušní, myšlenka filmu o osamělosti umělců jistě správná, ale film je to jinak totálně o ničem, nezajímavý, nevtipný, strašně nudný. Jo, má jen 90 minut, ale i tak se bolestně vleče. (11.05.2020)

Ač nejoddanější fanynka Mirka Krobota nemůžu dát víc... Jedno olomoucké smyčcové kvarteto a pár lidí kolem něj, co se ztrácejí v ulicích centra města, svých životech a scházejí se v Ponorce, která už dávno ztratila svůj někdejší lesk a sílu undergroundu. Prázdnota jejich života se však táhne i celým filmem, který, ač se tváří jako výpověď o jedné generaci, jen zdlouhavě, bez konceptu, sleduje pár podivínů, kteří navíc nejsou ničím zajímaví. Když se o generaci třicátníků točili na přelomu tisíciletí Samotáři, jednotlivé postavy v čele s Jirkou Macháčkem vám i přes silný opar trávy opravdu připomněly jednotlivé situace života a navíc svým osobitým humorem bavili do poslední minuty. Kvartetu bohužel chybí jakákoliv myšlenka a vlastně i důvod, proč tento film chtít vidět. (27.07.2018)

„Jestli chceš, můžeš se mnou na takovou skupinu s dobrou terapeutkou.“ - „Budou tam lidi?“ Tak mě Miroslav Krobot v roli režiséra/scenáristy poprvé trošku zklamal. Ano, jeho předchozí tvůrčí díla Díra u Hanušovic či Čtvrtá hvězda měla řadu much a mušek, ale převážně jsem se u nich bavil. V Případě Kvarteta už ale smích či poutavost docela často chyběly. A já nechápu, co se stalo, zdálo se, že by vše mělo fungovat. Krobot se Smékalem znovu spolu, přítomnost hned několika herců Dejvického divadla, specifické prostředí Olomouce, částečně téma vážné hudby, postavy mně věkem nepříliš vzdálené, tím pádem i jejich řešenými problémy blízké…a přesto zbylo jen pár podařených hlášek a situací, jinak nic, co by mě nějak zvlášť bavilo (a ani s „mimózními“ dialogy bych problém neměl, pokud by měly něco víc do sebe). No, nebudu házet flintu do žita, snad příště…protentokrát slabší 3*. „A mohl by ses nám teď krátce, svými slovy představit? Hraješ na violu…?“ - „Na housle.“ - „No vidíš, přece jen jsi nám o sobě něco řekl.“ (28.07.2018)

M. Krobota z toho je cítit po celou dobu. Ale, i když vidím, že jeden z mála, já se nechal pohltit a film si užíval. Původně pustil jako kulisu k vaření, nakonec si vychutnal naplno. Pro mě luxusní sestava v čele s B. Polákovou. Normální starosti normálních lidí natočeno fakt nenormálním režisérem = super! K tomu nemalé plus hrálo, že se točilo většina exteriérů v Olomouci ♥. (07.02.2020)

Tak to se vůbec nepovedlo. Krobota mám obecně velmi rád a Díra u Hanušovic se mi vcelku líbila, ale tady jde jen o ztrátu času. Pomalé tempo vyprávění a zdánlivou bezdějovost bych snímku nevyčítal, v některých filmech je to ku prospěchu. Nicméně zde to jen zvýrazňuje celkovou prázdnost z filmu. Také mi absolutně nesedly nesympatické postavy a jejich obsazení. Není s kým souznít, všichni jsou zvláštně neukotvení a neví, co si s tím počít a tak vedou jen rádoby vtipné a rádoby filozofické rozhovory, které jsou ve skutečnosti nezajímavé a jsou jen zbytečným mlácením prázdné slámy. Navíc náznaky vztahu mezi dvojicí v podání Poláková Plesl jsou utrpením. Jejich prázdné výrazy leklých ryby (ač možná úmyslně napsané a zahrané) dokáží dokonale pohřbít všechny emoce. Vlastně jsou jen dvě věci, které se mi na Kvartetu líbily. Olomoucké exteriéry a Šaman v podání Jiřího Schmitzera a to stačí jen na dvě hvězdy a to ještě hodně slabé. (05.09.2018)