Atrakce švédského zájezdu

Tak jsem si myslel, že Olmerova Nahota na prodej je takovou Latimérií podivnou v našich filmových vodá a ejhle, ona má straší sestřičku. Na rozdíl od té naší šílenosti má ale tohle nějaký koncept a drží si to určitou příběhovou linii. JEdnotlivé příběhy spojuje jako jako zlatá niť švédský autokar, který si to v posledním roce našeho socialismu štráduje východní částí Evropy. Jelikož režim už byl v posledním tažení, bylo možno si u naší dějové linky odehrávajícíc se v ČSSR si dělat z lecčehos nefunkčního srandu. Z Německa pak jistě diváka tehdejší doby musely rozbunzírovat erotické scény z nočních klubů v Hamburku, které tam ale byly něco tak přirozeného jako kazdodenní vyvážení popelnic popeláři. Z hlediska diváckého mne film svým dějem moc nezaujmul i když jsem byl místy zvědavý co bude dál. Ovšem jako otisk doby na níž plynule navázaly naše divoké devadesátky je to dílo naprosto dokonalé! Film je svým způsobem i vizionářský, už tehdy režisér lehce naznačil to Jugoslávské národnostní kvašení, které jak víme vyvrcholilo občanskou válkou a jejím rozpadem již o pár let později. Tohle si asi budu muset dát ještě jednou, páč mně to docela zaujalo. Zatím dávám za tři pytlíky. * * * (08.08.2020)

Mohly to být dva zajímav příběhy. Dvě rodiny a obě chtějí dobře bydlet. Každý na to jde ovšem po svém. Zatímco Čech běhá po úřadech a doufá ve smilování, cizinec si raději pořídí dobře placenou práci, aby si mohla rodina nové bydlení dovolit. A tady začínají filmaři čachrovat s nesmysly. Po druhém muži jde mafie kvůli drogám. Ale jak po něm jde? Proč se nesmyslně opakovaně odbočuje do nevěstinců a různých pochybných podniků? Asi aby nechyběla nahota. Ta je totiž naprosto lascivní a podbízivá. A hlavně zbytečná. A pak už tvůrci skáčou jak koza povzbuzená ArginMaxem. Člověk nestíhá sledovat. Jistě, můžeme říct, že tvůrce chtěl poukázat na hloupost tehdejších úřadů, úředníků a papalášů. To smysl dává. Ale všechno okolo ne. Švédský zájezd je pak už jen pro vysvětlení politiky jednotlivých národů, kdy Švédky se smějí a Češi zatínají pěsti. I když průvodce v podstatě ani jednou nelže. Ironicky komentuje situace kolem. Na to už nejspíš komunisti neměli čas, aby tento film stopli. Bohužel to celé vyznívá jako špatně vyladěná kapela, kdy každou chvíli hraje dobře jeden nástroj, aby vzápětí začal hrát falešně. Vynecháním naprosto zbytečné omáčky kolem, by z toho mohl být relativně dobrý film opírající se o hořkou ironii toho, jak to vypadá u nás a v okolních zemích. Leč...nestalo se. Závěrem dodám, že ani s tím si tvůrci nedali práci, aby byli titulky u všech dialogů, které znějí jiným než českým jazykem. Přeložená je každá druhá věta. (19.01.2021)

Nevadilo by mi víc rovin vyprávění, v Atlasu mraků se poodařilo velice dovedně skloubit šest příběhů a nebyla to věru špatná podívaná. Zde se prolínání příliš nezdařilo, ode všeho trochu, ale ve výsledku kde nic tu nic. Ale vnímala jsem pokus o multikulturní přehled. Pobavily drobné žertíky (počítání tříletého chlapečka, spící rošťáci s helmou na hlavě). Místy nevychytané drobnosti. Autor, po kterém se po natoční filmu slehla zem. (13.03.2015)

Pokus o mezinárodní evropskou tragikomedii, v níž se nakonec budou prolínat jen dva příběhy. Švédský zájezd důchodců je zde jen jakýmsi rámcem, kdy se na pozadí krás té které země odehrávají tragédie, o nichž důchodci samozřejmě nemají tušení. Český příběh sleduje, jak špatně umístěná silnice, dům a zatáčka mohou do blázince přivést otce od rodiny, jugoslávský má za hrdinu řidiče kamionu, který chce přilepšit rodině a zaplete se do nebezpečného obchodu s drogami. Problém je v jisté zmatenosti vyprávění, podivných skocích v ději a posléze dlouhých, nicneříkajících záběrech třeba jízdy kamionem. Češi jsou podaní jako banda mírně duševně vyšinutých jedinců, jednajících hodně zvláštně. Z toho má plynout onen komický prvek, ale jak pro koho. Nejvtipnější je asi bivak kominíků na střeše kostela a dole přihlížející policajt a předseda národního výboru. Ale i v tom tragikomickém směřování je film nevyvážený - někdy těžko říct, jak kterou scénu sám režisér myslel. K lepšímu vtažení do děje nepřispívá ani hodně zmatený začátek, kdy se děj tříští asi na pět různých lokalit, a použití několika jazyků bez titulků. Samotné příběhy nám na konci vlastně zase tak moc nedají - ten s drogami je vyloženě laciný, ten český je originální, ale podivně vedený a podle mne nedotažený, protože míchá několik různých poloh i žánrů. (17.07.2013)

Další ze zapadlých úletů těsně předrevoluční doby, tentokrát v Jugoslávské režii. Specifický balkánský pohled, díky kterému mi vždy připadali hrdinové z jihovýchodu divní, nasměrovaný na nás, ovšem dává překvapivé vyznění. I my jsme divní! Doporučuju také i jen z toho pohledu, co bylo dřív možno ve filmu vidět a slyšet. Rozhodně je ale díky tomuto filmu jasně patrné, že dnes jsme úplně jinde. A rozhodně neříkám, že všechno šlo kupředu. (07.01.2015)