Reklama

Reklama

Marta Dekasová pracuje jako vychovatelka v posádkovém městě. Krásná dívka je středem pozornosti řady mužů, touží však pouze po nadporučíku Vargovi, který je ženatý a odmítá ji. Zoufalá Marta se vrhá do náruče nejdotěrnějšího ze ctitelů, a poté je s hanbou propuštěna. Odchází do Prahy ke kamarádce Kiki, stává se barovou zpěvačkou a pokračuje v cestě po šikmé ploše. Naděje na nový život jí svitne, když se do ní zamiluje mladý student, jenomže právě tehdy se v baru objeví Varga a znovu rozjitří nevyhaslé city... NFA archivuje německy namluvenou kopii o délce 2238 metrů. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. 8. 1941. Film byl uveden na IX. MFF v Benátkách v roce 1941. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (105)

RedDuck 

všetky recenzie používateľa

Klasická zápletka neobětované lásky je pro mě zajímavou především povedenou atmosférou a hereckými výkony. Vše nakonec ústí v dosti sentimentální tragédii, kterou já zas tak moc nemusím. Vtip se tu najde v konverzaci a z dnešního pohledu i ve starých doslovných způsobech vyprávění, například v podobě dlouhých pohledů. Snímek je v lecčems na svou dobu odvážným, ať už scénami nebo tématem "padlých" dívek. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkali nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o krutě cynickou a půvabnou Marii Glázrovou, je vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky. ()

Reklama

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Český film vojnového obdobia, to nie sú len hravé komédie, ale aj takáto skutočná dráma lásky, ako každý miluje toho nesprávneho. Teda okrem dámy, ktorá nemiluje nikoho, ani svojho manžela, a preto nemá žiadne problémy. Film je kvalitný obsadením, scenárom, kamerou, hudbou aj kostýmami, u mňa za silné štyri hviezdy. –––– Láska je šílenství. A patří na ni právě tak karabáč a malá komora jako na šílence! –––– Obejměte mě. Jenom jednou, pro celý život. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Červená knihovna naruby. Říkal jsem si, fajn, konečně z toho depresivního válečného období žádná oddechová komedie, ale syrové drama, jenže ono to má všechny postupy ne realistického nebo realitě se přibližujícího dramatu, ale právě té červené knihovny. Co pak s tím, že herci se snaží, když jim z pusy padají fráze? Docela by mě zajímalo, jestli byl úmysl, že stejné věty, které říká student Štefi, tedy Martě, říká pak ona snad úplně stejně Vargovi, nebo zda šlo spíše o náhodu, když berete jako mustr klišé promluvy červených knihoven? Prostě ty věty jsou stejné, jen podané s dramatickým nádechem nevyslyšenosti. Jako jinak téma ona ho má ráda - on ji nemá rád, on ji má rád - ona ho nemá ráda, v lepším případě se oba mají rádi, rozebrali podle mne daleko ústrojněji a věrohodněji Šimek s Grossmannem. Na druhou stranu ale musím přiznat, že ústřední písnička Noční motýl podle Straussovy melodie je tady velmi dobrá. ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Nádherné secesní kostýmní drama s bohatou výpravou z konce 19. století. Jeden z nejlepších a umělecky nejzdařilejších snímků toho roku ..Lví podíl na tom měly zejména nezapomenutelné herecké výkony. Ten nejlepší a svůj před kamerou doposud největší zde podala Hana Vítová (vychovatelka Marta Dekasová padající na dno své existence v pochybném baru). Škoda jen, že jí nebylo umožněno, aby sama nazpívala písně pro tento film jako "Zdá se mi"a "Noční motýl" (zde ji nahradila skutečná zpěvačka Míla Spazierová-Hezká), její výkon by tak mohl být mnohem autentičtější. Dále tu pak byl Svatopluk Beneš, Adina Mandlová (lehkovážná, bohémská prostitutka Kiki) a Rudolf Hrušinský (tragickou láskou zklamaný mladý student). Nezapomenutelná a možná do té doby i největší je lehce erotická scéna s částečně odhaleným ňadrem české herečky Hany Vítové poté, co ji milovník Sváťa Beneš, ve filmu jako proradný poručík Rudolf Kala, tak vehementně povalil na stůl a skoro znásilnil..Krásný to film ve všech směrech. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (12)

  • Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)
  • Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
  • Ústredná melódia filmu v úprave Romana Blahníka je Cisársky valčík (Kaiser-Walzer) skladateľa Johanna Straussa mladšieho. (Kubrickon)

Reklama

Reklama