Černé zrcadlo

První epizoda mi byla puštěna s tím, že je to "film, kde se šukají prasata", což mě naladilo do naprosto špatného režimu vnímání. Až zpětně jsem pak zjistila, jak to vlastně bylo skvělé. Druhý díl vypadá dobře, ale straší věcmi, kterých se zas tolik nebojím. Zato ve třetím jsem se viděla i se svým zrnem. (23.06.2012)

"Basically the world we live in." Nastavování satirických nelichotivých zrcadel; západní společnosti, nám, vám, všem... A to skrze (zatím) triptych povídek, kde co povídka to unikát, který se nebojí být originální, kontroverzní, znepokojivý i do morku kostí trefný, nikdy však ani náznakem lacině mravokárný či doslovný. Tady se jen naznačuje, nechává to pracovat vaši mysl a představivost, ale dopad je právě o to silnější. Vždy bez výjimky výtečně napsáno, zahráno i natočeno. Navíc to díky rozpočtu vypadá k světu a není třeba si tak hrát na to, že ta papundeklová studiová kulisa je nejmodernější dotyková stěna. (05.01.2012)

Za jakých podmínek je akceptovatelné, aby britský premiér souložil v přímém přenosu s prasetem? I na tuhle otázku, kterou si snad - kromě autorů scénáře - nikdy nikdo nepoložil, odpovídá britská minisérie a to vcelku smysluplně. Pasti moderní komunikace, ve které jsme lapeni všichni, přinášejí zdánlivě nová nebezpečí. Jenomže technologie nedělají nic jiného, než že dávají větší prostor obvyklým špatným vlastnostem - lidské závisti, povrchnosti, nenávisti a celkové malosti. ____ Někdy mrazivě a jindy hravě se v několika příbězích seznamujeme s etickými důsledky moderních technologií, které jsou sice vyvinutější než v současnosti, ale zároveň není až tak nepředstavitelné, že vývoj se možná bude ubírat i tudy. No, nazdar. /23. 2. 15./ (23.02.2015)

Black Mirror je nadčasová britská miniséria, pozostávajúca zo šiestich od seba nezávislých príbehov. Každý z nich ponúka veľkú dávku emócií a podnetov na zamyslenie, a každý ma v sebe ukryté nejaké posolstvo. Rozoberajú vždy závažné otázky ohľadom morálky v spoločnosti, ktorá sa výrazne mení pod vplyvom veľkého technologického pokroku a vývoja nových IT hračiek, ktoré sa nakoniec vždy obrátia proti nám. Nebudem používať žiadne spoilery, ale najlepšie urobíte ak nebudete o jednotlivých dieloch vedieť vôbec nič, len si ich pozrite, popremýšľajte a vyvoďte si svoj vlastný záver. The National Anthem: Ako prvý je tu tento desivo reálny príbeh, v ktorom mi chýbalo akurát nejaké šokujúcejšie zistenie na konci, ktoré by to celé podčiarklo. Okamžitá celosvetová informovanosť nie je vždy na úžitok. 95 %. Fifteen Million Merits: Začalo sa to miernym šokom z nezvyčajného prostredia a deja, keď sa dosť dlho nič zaujímavé nestane, no vyústilo v môj najobľúbenejší diel prvej série. Geniálne vykreslenie stále pohodlnejšieho a prázdnejšieho života v súčasnosti a zároveň varovanie toho čo ešte horšie nás môže čakať v budúcnosti. Vynikajúci výkon Daniela Kaluuyu. Jeho záverečný monológ je jeden z naj momentov celého seriálu. 100 %. The Entire History of You: O veľmi aktuálnej téme. S príchodom Google Glass to nemusí byť až také sci-fi. Ako mínus sa mi zdal príliš priamočiary dej. 90 %. Be Right Back: Technika nikdy nenahradí pravé emócie, ale inak bol toto pre mňa ten menej zaujímavý diel. 85 %. White Bear: Dokonalosť sama. Jednoznačne najsilnejšia zo všetkých častí. Celý čas len pozeráte čo sa tam deje, snažíte sa v tom nájsť nejakú logiku, aby vás potom záver totálne položil. 100 %. The Waldo Moment: Verím, že niečo také nie je úplne nereálne, vlastne sa to už deje. Takýchto Waldov vídame na našich obrazovkách stále častejšie. 90 %. Na záver snáď už len citát Carla Sagana. „We live in a society exquisitely dependent on science and technology, in which hardly anyone knows anything about science and technology.“ (03.07.2013)

Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. (04.01.2017)