Mayerling

Jak to dopadne když Britové a Francouzi v čele s bondovským režisérem točí film o rakouském mocnářství? Vznikne historický film stylu který absolutně nesnáším. Překrásná výprava, kostýmy, kamera, hudba, lidé a pod tím nic. Jen brutálně přeslazená červená knihovna, které sice nechybí slavní herci, ale je to příšerně přeromantizované, nudné a kromě pár náznaků se o době a zemi kde se to odehrává skoro nic nedovíme. Ženatý znuděný princ se zamiluje do mladé dívky a protože jim otec císař brání aby byli spolu tak SPOILER spáchají sebevraždu KONEC SPOILERu. Navíc si to komplet vytírá zadek s historií (Rudolf se nezabil z nešťastné lásky) a to včetně vzhledu postav. František Josef byl plešatý vousatý děda, tady má hlavu plnou vlasů. Totéž byl nepříliš pohledný Rudolf (zde fešák s knírkem) a Marie byla obtloustlá černovláska s odulým obličejem, ne křehká blondýna. Prostě hloupá pohádka. (29.08.2022)

Klasické historické "kdyby". Kdyby se princ Rudlof dožil nástupnictví po Františku Josefovi, mohlo Rakousko-Uhersko vypadat jinak, kdoví, jak vypadala První světová válka a jaká by dnes byla Evropa. Nestalo se, ale dají se o tom ročit aspoň filmy. Mayerling je rozmáchlý historický projekt s dokonalou výpravou a kostýmy, bohužel silně přeromantizovaný a v závěru přeslazený. "Kdyby" v něm bylo více (nepochybně nesmírně zajímavé) politiky a méně idealizované love strory, bylo by líp. (21.07.2012)

Nemohli žít spolu, tak raději volili smrt. Kolikrát už to tady bylo, ať už jako Romeo a Julie nebo Tristan a Izolda, Sayonara, Věčný návrat a další a další. Přesto velká láska je to, po čem všichni toužíme, láska opětovaná, bezvýhradná a věčná. Potřeba být milován je jako lidská potřeba, bez níž umírá i samotná chuť žít. Jedno z největších témat ve filmu, jež nikdy nezmizí tak jako touha milovat a být milován. Velký film s krásnou Catherine Deneuve a Omarem Sharifem, kteří hrají jako o život, nádherná výprava a kostýmy. Hluboký filmový zážitek. (30.05.2012)

No, sice to nebyl špatný film, ale trochu míň minut, a víc děje (nejdramatičtější scénou je to, jak Taaffeho poskoci pronásledujíc kočár se Szepsem a Hoyosem) a historické věrohodnosti by tomu rozhodně prospělo. Vzhledem k tomu, že jsem dneska dočetl Rudolfův životopis od Brigitte Hamannové (který mimochodem všem, které by zajímala postava skutečného arcivévody Rudolfa a události v Mayerlingu, mohu jenom doporučit), tak mě historická nepřesnost vytáčela víc než obvykle, protože mám vše ještě v živé paměti. Nevím, jestli byl egypťan Omar Shariff vhodnou volbou pro roli rakouského následníka trůnu, podoba tam skutečně nebyla - zcela chybí Rudolfův charakteristický plnovous a naopak přebývají vlasy, kterých korunní princ moc neměl. Veškeré Rudolfovy zdravotní problémy, jedna z příčin jeho sebevraždy, se přejdou jednou zmínkou o morfiu, jinak je ale jeho zdravotní stav v naprostém pořádku. Rudolf byl ve skutečnosti ke konci života fyzicky i psychicky zlomený muž trpící tehdy neléčitelnou kapavkou. Vztah s Mary Vetserovou je rovněž hodně moc zromantizován a upraven. Mary nebylo dvacet, ale sedmnáct a v době smrti byla asi v pátém měsíci těhotenství. Rudolf sice žádal o rozvod se svou ženou, ale rozhodně neměl v plánu si Mary vzít. Jejich společná sebevražda v žádném případě nebyla z lásky (alespoň tedy z Rudolfovy strany rozhodně ne). Rudolf sebevraždu plánoval již hodně dlouho. Původně chtěl ze života odejít spolu s jinou svojí milenkou Mizzi Casparovou, ale ta odmítla. ... No o historických nesrovnalostech u tohoto filmu by se dalo psát asi ještě hodně dlouho, takže vás tím už nebudu nudit. Jestli máte rádi romantická dramata odehrávající se v minulosti, tak se na to určitě jukněte. (22.01.2010)

----- "Jsme takoví, jací jsme - ale musíme být takoví, jaké nás chtějí mít." ----- Pravdivý základ, na kterém je velkorysá, výpravná konstrukce snímku vystavěná, je ukrytý až někde hluboko pod mnohavrstvým dobovým obalem, zkrášleným pastelovými barvami a šminkami, kterým sluší filmové plátno. Pokud přehnaně nelpíte na historické věrnosti a spokojíte se s precizně natočenou romantickou baladou zasazenou do divácky vděčného historického rámce - a jestliže vám vyhovuje zeširoka, volným stylem plynoucí vyprávění ... pak je příběh velké lásky následníka trůnu Rudolfa Habsburského a baronesy Marie Vetserové určený právě vám. (29.06.2011)