Slídil

Přiliš nechápu nízké hodnocení tohoto filmu. Měl jsem pocit, že lidé na čsfd jsou schopni pochopit náročnější film... Pravda je, že tenhle chce ale opravdu speciální vkus. Pokud máte rádi ostrou konverzaci, suchý britský humor, intriky, minimalismus ve všech směrech a hlavně divadlo, pak budete nadšeni. Aby taky ne, když pro film napsal scénář laureát Nobelovy ceny Harold Pinter podle hry Anthonyho Shaffera. Herecké výkony obou dvou jsou fantastické, Michael Caine je geniální a Jude Law ještě víc, docela se divím, že Akademii tenhle snímek asi unikl... Dokonalý výběr interiéru, moderního, minimalistického s použitím umění současných britských výtvarníků podtrhuje syrovost děje, vynikající Doyleova hudba mi připomínala Mansellovo Requiem za sen, kamera je úchvatná a ctí pravidla divadla - nic se před divákem neschová. Výborný kousek, nepochopený a nedoceněný! (08.11.2008)

Tak v tomto případě hodnocení absolutně nepobírám.. Originál jsem sice neviděla, takže nemám srovnání, ale vůbec mě to neštve. Bylo to vtipné, napínavé a šílené! Bylo to skvělé! Jude Law byl ve své roli dokonalý a jeho smích mě dostával do kolen.. Vynikající blázen! :D Stejně tak Michael Caine, ten byl také výborný! Tento film je asi silný především díky této dvojici, které role absolutně sedly a sedli si i oni dva navzájem. Mimochodem ta kamera byla, nechci říct skvělá, ale hodně zajímavá, zvláštní, ale mně se líbila. Stejně tak hudba.. A navíc ten dům - ten byl nádherný!!! Jak už jsem řekla, hodnocení nechápu :) (07.02.2012)

Nový Slídil je jako ten nový dům. Mnohem chladnější, méně osobní a divadelní, než starší bratříček. Role se otočily, svět se stal moderním místem pro černou a bílou, na kterou dopadá počítačem řízené světlo a mění tak podobu interiéru. Už samotná architektura a design filmu nasvědčuje změnám ve vnímání světa. Ostatní však zůstalo na svém místě, jen někdo nezapomněl přidat to nejmodernější a to homosexuální ladění. Popravdě si nepamatuji nic víc gay než je posledních 15náct minut filmu (čemuž dost pomáhá Lawův vzhled:)). Je to lepší nebo horší, těžko říct, je to rozhodně jiné a v druhé části si to víc hraje na sexuální napětí, které mezi dvojicí mužů příliš nefunguje. Problémem kromě hi-tech pohledů a domu může být i jakési nestíhání ústřední dvojice. Caine hraje svůj standard, ale se vší úctou k Judeovi, tohle není veřejný dům laděný v italském stylu (toho itala jsem mu nevěřil ani minutu, to že se ohne pro mýdlo ve sprše ano:)). Film pro dvě herecké osobnosti, ale jedna si vzala volno a musel ji zastoupit dům... (24.06.2010)

Říkejte mi ignorant, ale neznám divadelní předlohu a neznám ani filmový originál. Tak mám za sebou onen bolestivý comming out a teď už k filmu. Možná právě proto, že předlohy neznám, můžu s naprostým klidem napsat, že mi tenhle Sleuth sedl. To, co ostatním povolaným vadí, onen studený psí čumák, mi naopak naprosto vyhovoval. Barevné filtry, svícení, funkcionalistický interiér, výrazová strohost, říkejte si co chcete, ale já v tom vidím záměr Branaghana, ne jeho nedostatek. Postavy prostě mají k divákovi daleko, protože by jednoduše bylo morálně docela zvrhlé s nějakou sympatizovat. Tak proč z toho celého neudělat takhle "železovitě-chladný" snímek. No padají to ze mě ale krásné věty. Každopádně, když navíc přidám onen zajímavý děj dvou postav a jejich společné svérázné "hry" dostávám solidní zážitek pro příjemný večer. Jsem tak někde mezi třema a čtyřma hvězdama, a jelikož jsem pozérská nula, tak budu kopírovat Tetsua a dám i hvězdu čtvrtou. P.S. Mám vůbec smysl psát, že Caine a Law jsou vynikající? In this day and age, is marriage absolutely necessary? Isn't it a bit old-hat? (25.08.2011)

Slídil není špatný film, coby remake se vcelku povedl, ale má tu smůlu, že originál je zkrátka o několik tříd výš. Když mi dáte na výběr z dvojic Olivier / Caine a Caine / Law, vždycky si vyberu tu první, protože mi sedí víc. Branagh na režisérské sesličce evidentně dělal, co mohl, aby nového Slídila ozvláštnil a udělal ho zajímavým i ve chvílích, kdy se na plátně jen poněkud zbytečně plácá (ano i pár takových dialogů tam je), atmosféru na nohy zvedá i skvělá hudba Patricka Doylea, oba pánové rozhodně nehrají špatně... Ale oproti originálu je to prostě slabé = chladné, sterilní a místy skoro i zábavné jako mrtvola na pitevním stole. (20.06.2010)