Reservation Road

Velice vyostřené, velice sugestivní - a přece velice civilní drama dvou rodin ... a dvou mužů. Drama, v němž se všichni protagonisté stávají svým způsobem rukojmími tragické události, která navždycky promění jejich životy. Příběh urputného nelítostného zápasu ... ne tak o budoucnost, jako o minulost - a o přítomnost. Zaklesnuté do sebe jakoby v něm ve zvláštním bezčasí ustrnuly dobro a zlo, pravda a lež, láska a nenávist ... neoddělitelně propojené, navždycky obtěžkané trnovou korunou bolesti ... bez víry a naděje a odpuštění. Protože nelze vrátit ten jediný osudový okamžik ... prchavý zlomek vteřiny - jako mrknutí oka ... jako mávnutí křídel droboučké světlušky. (07.02.2018)

Tak tohle nebylo moc autentický. Mark Ruffalo je stižený syndromem-vrchní-prchni, jak jsem si pracovně pojmenoval situaci, kdy se hrdina zavrtává hlouběji a hlouběji do sraček, přičemž tvůrci nenehávají diváky na pochybách, že si to, ať je to cokoliv, nakonec odskáče. Reservation Road vyjma tohoto nepříjemného pocitu, servírovaného víc Ruffalem než režisérem tak, že zmučeného otce a matku, jeho protivníky v podání Phoenixe a Conelly, ani nevnímáte, nenabízí. Zbytek obnáší řeči o andílcích, světlušky, nechtěně absurdní situace, slzavé údolí a poněkud povrchní úvahy o spravedlnosti, božích mlýnech, dělbě bolesti mezi pachatele a poškozeného, nezbytnosti nechat věcem volný průběh a tak - prostě voda na mlýn cynikův. Trochu škoda. (05.01.2013)

Bylo to dobrý do té doby, než se ty jejich životní osudy jakoby NÁHODOU propletly - ta náhoda mi přišla hódně trapná. Najdou se tam jak silné scény (třeba když se žena začne obviňovat z jeho smrti), tak i trapné scény (však uvidíte, pocítíte...). Celou dobu ale víte, kam přibližně bude ten děj směřovat. Ten film vám nic nedá. Nejvíc se mi z herců líbil Mark Ruffalo v roli toho sráženlivýho právníka. Kdyby tam hráli neznámí herci, tak to asi bude propadák. Na druhou stranu su rád, že jsem se na to koukl, což zní asi jako paradox. To bude asi tím, že jsem po včerejší kalbě takovej rozpolcenej.... (17.05.2008)

Pohled do duší těhotných smutkem a zločinem třech postav, ztvárněných tím nejlepším, co momentálně "mladší" Hollywood nabízí. Tíha některých scén pro mne byla možná ještě nesnesitelnější než v Hotelu Rwanda. O Connelly jsem si dodnes myslel, že nezahraje tragičtější polohu než v Rekviem za sen, po několikáté mi vyráží dech. (27.05.2008)

Zajímavých thrillerů se příliš neobjevuje. Tedy – thrillerů je hodně, ale tuctových. Reservation Road (česky něco jako jízda na zapřenou) sice není dokonalý, ale zajímavý rozhodně ano. A také pěkně depresivní, zvláště pokud jste rodiči dítěte od takových tří do deseti let věku. Máme tady dva muže. Jeden srazí malého kluka a z místa činu ujede. Druhý, otec přejetého kluka, hledá možná až příliš zoufale vraha. Oba svede dohromady náhoda – otec vrah má poskytovat právnické služby otci přejetého kluka. Právník se postupně začíná sebeobviňovat a jeho již tak nabourané manželství spěje k rozvodu a zákazu vídání se s vlastním synem. Jakákoliv podobná historka může být natočena hloupě, lacině a podbízivě. A nebo využije vynikající kameru, herecké výkony i hudbu, umírní se v cituplných dojímacích scénách, případně je úplně vypustí, a dokonce nechá závěrečný soud na samotném divákovi. A to je právě případ Reservation Road. Herci sice patří mezi známé tváře (Joaquin Phoenix, Mark Ruffalo, Jennifer Connelly či Mira Sorvino), ale hrají naprosto přesvědčivě (na pár drobných výjimek), takže jim jejich problémy, vnitřní prožívání, paniku, strach a bolest věříme skoro dokonale. Což je dalším základním kamenem úspěchu. Dodávám však ještě jednou, že přes mírně nadprůměrné filmařské kvality jde o velice depresivní snímek. Disk nabízí film v solidním obrazovém i zvukovém provedení a v bonusech vystřižené scény (8:04) a film o filmu (14:40) - oboje s CZ titulky. (28.12.2014)