Chi bi

Těšil jsem se na velkolepé bitvy plné propracovaných bojových scén. Bitvy jsou ve filmu dvě, jedna na začátku, další v druhé polovině snímku. Děj mezi nimi je sice trošku jednodušší, ale nenudí. Bohužel akční scény, na které jsem se těšil, pro mě byly malým zklamáním. Kvůli rychlému střihu zde není jediný souvislejší souboj, zato hodně 'efektních' záběrů na kontakt meče/kopí/jiné zbraně s lidským tělem. Dále se zde, především ve druhé bitvě, objevuje hrstka "neporazitelných bojovníků" - generálové a vojevůdci, jejichž bojové dovednosti jsou na takové úrovni, že jim mnohonásobná přesila nedělá nejmenší problém. Se zbraněmi to většinou opravdu umí a předvádějí hezké kousky, jejich protivníci se ale často chovají nesmyslně a výjimečnost těchto "neporazitelných" mi proto nepřišla tak uvěřitelná. (02.05.2009)

Ran - facelifted version. Poctivá historická freska, u které by člověk až do samotného závěru (opět bílá holubice) snad ani neřekl, že jí točí mistr moderního krvavého baletu John Woo. Solidní choreografii a pestrou škálu soubojů přebije snad jen skvěle inscenovaná bitevní strategie. Je vidět, že se na celku nešetřilo. Ohromné možství komparzu, poctivá kamerová panoramata, velkolepá mizanscéna. Je tedy velká škoda, že v tom množství postav se zřejmě ne každému divákovi podaří se s některou ztotožnit a dostat se jim pod kůži. V mém případě se to nepovedlo ani u jedná a to je velká škoda, obrazově se totiž jedná o velkolepou podívanou. (19.12.2021)

Trošku jsem Johna Woo podcenil, ale rád přiznám svou chybu. Předpokládal jsem, že Red Cliff bude zmatený velkofilm plný ještě zmatenější bitev, špatný odhad. Jde o příjemný historiský epos plný zajímavých postav, přehledných soubojů i dechberoucích scenérií. Některé válečné momenty - nádhera. A navíc je z filmu jasně cítit, že jde to jen rozjezd pro druhý díl a ten, tentokráte se snad nemýlím, bude dechberoucí. / Dodatek k druhému dílu. Nemohu nic jiného, než chválit. Nečekejte jen velký akční spektákl plný monumentálních bitev (ale na ty dojde), ale také dlouhé řečnění nad šálkem čase, taktizování a hlavně silné emoce, nezlomná přátelství a dnes už možná idealistickou hrdost. Johne Woo, jste zpátky, klaním se :D (14.08.2008)

John Woo is back! Návrat k Číně, zvonícím mečům i k vytříbené režisérské formě, která během Johnova působení v hollywoodských osidlech pomalu uvadala - tohle je Red Cliff. Film lpí na vzývaní čínských tradic a především čínských hodnot a působí (i) proto velmi klidně a vyrovnaně. Rozpohybovaná kamera si libuje s plynulých nájezdech/odjezdech a svým způsobem tak zdůražnuje důležitost jedince v davu, či naopak jeho nicotnost; zato nespoutané švenkování a ryanovské vynechávání políček je jí cizí. Film nesklouzává k divokosti a zuřivosti i navzdory faktu, že podstatnou část stopáže vyplňují bitvy - narozdíl od západní produkce nesázejí všechno na velkolepost, zaměřují se především na válečnou taktiku a působí nesmírně vynalézavě jak při mohutných střetech obřích digitálních armád, tak při typických wooovských prezentacích síly jednotlivce, kdy jeden hrdina stojí proti nekonečným zástupům nepřátel. Našinec ovšem bude mít možná problém s druhou třetinou, ve které se vyjednává spojenectví mezi královstvími Xu a Wu a hlavní postavy musí řešit jak politické, tak (především) vnitřní rozpory a ujasnit si své cíle. Děje se tak samozřejmě přes rozvláčné dilaogy a meditativně - symbolické pasáže, které jsem osobně nedovedl příliš u/po/chopit a tím pádem mi film v těchto místech nepřipadal tak zajímavý, jako v samotných bitvách. Přesto nemůžu nad kvalitami a chytlavostí Red Cliffu nejásat; čekání na (pravděpodobně velkolepý) druhý díl začíná být nesnesitelné už teď ... 80% (24.08.2008)