Neha

Použití slova zvláštní zrovna tomuto filmu sice padne jako málokdy jinému, nicméně tentokrát to není v tom dobrém slova smyslu. Něha je jeden z nejpomaleji odvyprávěných příběhů, co jsem měl tu čest kdy vidět, což ovšem není jeho hlavní problém. Ten se totiž skrývá v naprosté prázdnotě celého snímku. Tomu filmu neubližuje jeho hlemýždí spád, ale jeho absolutní zbytečnost a ve výsledku i totální bezvýznamnost. Něha mi přijde tak strašně o ničem, že vlastně nevím, zda-li se zde mohu vůbec zmiňovat o nějaké zápletce. Detektiv pronásleduje právě propuštěného kluka, na kterého se pověsí mladá holka. A víc nic. Závěr pak sice přinese velice jemný zvrat, ale vybízející též spíš jen k pozvednutí obočí a pložení si otázky, co to mělo celé za smysl? Děj nudný, postavy naprosto bez ducha, jejich jednání minimálně podivné, atmosféra a napětí žádné, ona je Něha vlastně celkově i dost těžko žánrově zařaditelným snímkem, má to prvky road movie, rodinného dramatu, psychologického thrilleru, ale ve výsledku není nakonec stejně ničím.K dobru tak lze přičíst pouze charismatické ústřední pánské duo Crowe/Foster, které tomu dalo alespoň minimální rozměr snesitelnosti. Tenderness je zkrátka totálně bezvýrazným a doslova zbytečným filmem, obsahující naprosto čisté vakuum. (14.09.2011)

Tenderness balancuje na hraně mezi vstřícným diváckým dramatem (důkazem budiž přítomnost vypravěče trousícího lehce konzumovatelná životní moudra v úvodu a v závěru) a narativně vyprázdněným artem. Ona ta počáteční vstřícnost běžného diváka navnadí, o to krutější je pak vystřízlivění, když začne jeho trpělivost pokoušet velmi pomalé tempo v kombinaci s dějovou vyprahlostí. Toto samozřejmě nelze brát jako kritiku, tzv. nenarativních filmů je celá řada a dalo by se říci, že už nyní tvoří samostatný žánr (i když samotný žánrový pojem je značně diskutabilní) – viz Twentynine Palms nebo spirituální Battle in Heaven. Množství drtivé kritiky směřující k tomuto filmu lze tedy brát jakožto výsledek nesprávného diváckého očekávání navíc podporovaného účastí hollywoodského herce první velikosti – Russella Crowea. Jeho postava není v centru dění, on zde figuruje pouze jako komentátor, katalyzátor některých situací a především pak jako osoba komunikující s divákem sdílněji než nepřístupná ústřední mladá dvojice. Croweův policista do určité míry naplňuje jistá žánrová klišé, přesto nepůsobí jako rušivý prvek, naopak každá scéna s ním patří mezi ty atraktivnější. Druhá nejznámější herecká persóna – Laura Dern – vystupuje v malé roli na značně omezeném prostoru (časově i prostorově – ani na moment neopustí svůj dům), avšak její postava je zdrojem zajímavého dramatického pnutí, které si divák, jak u nenarativních filmů bývá zvykem, musí z vlastní iniciativy domyslet. _____ Ústřední dvojice – čerstvě propuštěný náctiletý vrah a jeho o něco mladší traumatizovaná obdivovatelka – je někde na půl cesty mezi jemně budovanými charaktery vyžadujícími diváckou participaci a „plakátovými“ tragickými hrdiny. Zatímco umně (ale úsporně) vyprofilovaný mužský hrdina je zdrojem veškerého napětí a neurčitosti příběhu (pozice oběť/zloduch je po celou dobu výtečně vybalancovaná), přičemž jeho postupně odkrývaná minulost zajišťuje nějaké to překvapení na závěr, tak mladá hrdinka v divákovi vzbuzuje jistou skepsi k scenáristovu umu, neboť její chování je v mnoha situacích v rozporu s logikou (psychická nevyrovnanost nic neomlouvá) a veškerá podstata jejího počínání – tím pádem i její celková role v příběhu – stojí na poněkud chatrnějších základech. V onom charakteru spatřuji snad největší nedostatek celého filmu, částečně však situaci zachraňuje obsazení Sophie Traub, která působí věrohodně i v oněch podezřelejších momentech. Jestli nám však postava, jejíž tragika by nás měla dojímat, v některých chvílích svým chováním připadá spíše otravná, něco je asi spatně. _____ Tenderness dle mého názoru není ani zdaleka tak otřesnou podívanou, jak někteří uvádějí, má své nepochybné chyby, vstřícnému divákovi však dokáže nabídnout nezvyklý zážitek stavějící více na charakterech než na dynamicky konstruované „hutné“ zápletce. Času stráveného u tohoto filmu rozhodně nelituji. 70% (13.10.2010)

Nechápem, ako môže muž s menom Russel Crowe prijať rolu vo filme, kde pomaly ani nehrá. Celé to je o jednom úchylnom nadržancovi, ktorí miluje mladé dievčatá, pubertiačky, ale nevie ako ich omrdať. A potom je tu aj 15/16-ročná, ktorá chce byť strašne omrdaná a on nevie, čo s tým. Po hodine nemrdania nakoniec príde Russel. A zas sa vyparí, len aby sa ukázalo, že to nemrdané dievča má v hlave ešte väčšie lajno než sme dúfali. (26.05.2022)

Film ma velmi zvlastnu atmosferu, ktora udrzi divaka aj napriek znacnej nude pri obrazovke. Postavy maju potencial, ale ani jedna ma nestrhla takz mi bolo v podastate jedno co sa s nimy bude diat. Dopozeral som to z nie velkym zaujmom a samotny zaver mi nic zasadne nepovedal a osud a samovrazda mladeho dievcata zostala u mna nepochopena a nelogicka. Najlepsiu postavu si sice zahral Russell Crowe a tak trosku som cakal, ze film posunie aspon on o nieco vyssie, ale ani to sa nestalo a jeho ucast na tomto filme tak isto zostava pre mne zahadou. Filmu by asi pomohlo lepsie spracovanie. Pozret sa na to sice da, ale ak budete cakat nieco solidne, tak asi zostanete sklamany. Slabe dve hviezdicky. (13.09.2010)

Veľká škoda, že jediný pozitívny prvok, nachádzajúci sa v tomto filme - a tým je postava policajtu Cristofuoro-a - nemá viac priestoru a nie je nijako charakterovo rozvinutý, priestor k zaujímavej dejovej línií o jeho postave sa tu priam pýtal. Namiesto toho tu priestor dostávajú dve mladé tváre, ktoré ma absolútne nezaujímali. Netuším, čo Russella presvedčilo k tomu, aby sa zúčastnil tohoto filmu (možno ide podobne ako u Man with the Iron Fist o kamarádsku výpomoc režisérovi Johnovi Polsonovi, s ktorým sa Russell stretol počas natáčania filmu The Sum of Us). Každopádne sa z filmu vykľula maximálna nuda, nezaujímavá vo všetkých stránkach. Maximálne zabudnuteľný film, slabý ako desaťkrát luhovaný čaj. Dve hviezdy dávam len za Russella. Slabých 40% (19.01.2015)