Sybil

Většina filmu je natočená v jedné a té samé místnosti, kde střih po střihu pokládá Dr. Cornelie Wilburová otázky a dozvídá se nové a nové věci o Sybilině psychické poruše, někdo by jistě podle toho řekl nuda, ale to není v žádném případě. Ano není to film pro každého pořád jen samé povídání sem tam rozbité sklo a dotoho vzpomínky na dětství, při němž se sybil začala dělit osobnost. Musí se to brát jako Béčková záležitost. Za minimální rozpočet výborný film. Jediná větší chyba je konec ten sem očekával o něco dramatičtější, ale jinak si nemám na co stěžovat. Hlavně mě velmi potěšili herecké výkony. A určitě dyž né celé 4 si jistě zaslouží 3+. (29.10.2008)

Schizofrenické filmy sú zväčša zaujímavé, tento bol o multischize a to je priveľa. Bolo vidieť, že ide o TV produkciu, čo trochu ubralo na kvalite. Na druhej strane ale musím pochváliť vynikajúci výkon Tammy Blanchard, ktorá sa musela popasovať v podstate so zahraním niekoľkých rôl naraz. Príbeh ale celkovým dojmom nenadchol. (22.07.2016)

Nebyl to zase až takový propadák. Dějově sice né moc zajímavé, ale myslím, že hlavní představitelka odehrála svoji roli velice dobře. K zamyšlení je na tomto filmu především fakt, že lidský mozek je nevyzpytatelný a neprobádaný, a nikdy nevíte jak se zachová v reakci na konkrétní situaci. Každý totiž může reagovat jinak - jedinečně. (10.06.2010)

„Je pozdě, je pozdě.“ Na co všechno je pozdě? Jessica Lange už dost stará a s takovým umělým obličejem, jako po nepovedené plastice. Ovšem s nezbytnou středostavovskou americkou šňůrou perel. Sybil, schizofrenička, ještě ovšem překvapí. „Mamince se nelíbil skoro nikdo.“ Zvláštní obrazy, podkreslené Rimským-Korsakovem. Kolik lidí se v Sybil střídá? Proč ji stále pronásledují ty střepy? Otázek přibývá. Dokud je jen Peggy a Sybil, obličeje lze rozeznat. Jak přibývají podoby a hlasy, jde to stále hůř. „Vícečetná osobnost neexistuje.“ Jasně, mužský vždy zlehčuje hysterii. A menstruační cyklus. Jenže je tu ještě Viktorie, kolik jich tedy je? Matrjošky, jedna ve druhé, trochu laciné podobenství, stejně jako ty zapíchnuté vidle. Jedna vrstva za druhou, jedno jméno za druhým. Minulost se promítá do přítomnosti a vycházejí najevo další a další okolnosti. Modlení ovšem neléčí, byť si otec myslel opak. Slibně rozjetý a vygradovaný film neudrží tempo a posledních deset minut je jako od jiného autora a z jiného světa. Zajímavě použitá hudba, nejen Grieg, ale i Johann Pachelbel.Film je podle románu Flory Rhety Scheiber a ani se mi ji u nás nepodařilo najít. (24.08.2008)

Velmi sugestivní. Velmi pod kůži se zarývající. Psychická porucha podobná schizofrenii, ano. Ale schizofrenie dělící se ne na dva jedinc, ale celých šestnáct? To už je pořádný zmatek. Výborný zážitek. Výborný výkon Tammy Blanchardové, která vlastně chudinka celý film plakala. Pokud chcete někdy vědět jaké to je když máte dětství opravdu hodně špatné, rozhodně shlédněte tento film. (08.11.2008)