Hot Enough for June
Agent 8¾
Agent 8¾
Réžia:
Ralph ThomasScenár:
Lukas HellerKamera:
Ernest StewardHudba:
Angelo Francesco LavagninoHrajú:
Dirk Bogarde, Sylva Koscina, Robert Morley, Leo McKern, Roger Delgado, Derek Fowlds, Jiří Pravda, John Le Mesurier, Frank Finlay, Harriet Medin, John Standing (viac)Obsahy(2)
Kdo by neznal proslulého agenta 007 s povolením zabíjet. Ten je ale mrtev a tajná služba Jejího Veličenstva musí ihned najít náhradu. Volba padne na Nicholase Whistlera, nezaměstnaného spisovatele, který je obratem pověřen špionážním úkolem v Praze. Vtip je v tom, že nic netušící Nicholas se vydává za železnou oponu v domnění, že je jako zaměstnanec sklářské firmy na zcela nevinné služební cestě. V Praze je mu přidělena sličná šoférka Vlasta, která samozřejmě pracuje pro tajnou policii. Ve chvíli, kdy je jeho mise prozrazena, začíná dramatická hra na kočku a myš s komunistickou tajnou policií, v jejímž průběhu se Nicholasovi dostane vydatné pomoci z opačné strany barikády... V 60. letech se zrodila jedna z nejoblíbenějších filmových sérií, jejímž hrdinou je nezničitelný britský agent James Bond. A v Bondově vlasti vznikla také jedna z prvních parodií na dobrodružství agenta 007, film Horko jako v červnu režiséra Ralpha Thomase, volně vycházející ze špionážního románu Lionela Davidsona "Night of Wenceslas". Hlavní roli ztvárnil hvězdný Dirk Bogarde a snímek kromě zdařilé žánrové zábavy nabízí jednu humornou vrstvu navíc, kterou ocení pouze český divák. A totiž představu britských filmařů o životě v tehdejším Československu. Pro úplnost dodejme, že Prahu ve filmu zastoupila severoitalská Padova. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (24)
Moc jsem se pobavil u toho, jak si britští tvůrci představovali Československo. Příliš se s ním nepárali a udělali z něj obskurní balkánskou zaostalou zemi, kde obyvatelstvo ještě chodí namnoze v krojích, které občas vypadají jako by jejich tvůrci snad kdysi viděli Prodanou nevěstu, ale pak se inspirovali snad i Tyrolskem. No, ještě že agentka Vlasta je hraná dobovou italskou kráskou, jinak by tohle Československo dopadlo úplně pod psa. Jinak, ani jako parodie na bondovky to není moc zdařilé. ()
Jako komedie či parodie to není nic moc, naštěstí pro nás Čechy to má jednu humornou vrstvu navíc: jak Britové vykreslili Československo v 60. letech. Tvůrci se zjevně neobtěžovali najmout nějakého českého emigranta jako poradce a vystačili si se slovníkem, takže "české" nápisy jsou většinou plné chyb (a vesměs bez čárek a háčků): továrna má název ZAPOTOCKY SKLARNY, ve městě probíhají VINAŘ SLAVNOSTI, POŠTA má háček nad O, hotel se jmenuje SLOVENSKÁ....Zábavné jsou "české" lidové kroje, otec slečny Simonové se jmenuje také SIMONOVÁ atd. Prostě Čech se bude bavit o dost víc, než diváci ostatních národů. ()
Bondovská komedie, natož parodie se bohužel nekonala. Nejvtipnější je začátek s věcma Jamese Bonda, poté sledujeme nezaměstnaného spisovatele, který se bez svého vědomí stává špionem v Česloslovensku. Ty české reálie jsou místy úsměvné, ale na to že tu byla hluboká totalita a natáčet se tu nemohlo to víceméně trefili (kromě skloňování). Ano dle vyprávění babičky či mámy i v 60. letech jezdily do města zájezdy v krojích a v Brně jezdily s mlíkem či uhlím občas i koňmo. Jinak o ničem. Pěkná "bondgirl" ale humor prakticky nulový, zápletka nulová (o co šlo se nedovíme), akce nulová a napětí prakticky žádné. Jediné napínavé je, když se hrdina snaží dostat na ambasádu. Bondovkám se to neblíží ani z rychlíku. ()
Ani parodie, ani komedie. 1) Spíše jakási variace na bondovské téma, než cokoli jiného, ostatně jak parodovat parodii samu? Zábavné ve filmu není vlastně nic. Snad jen pokusy o zobrazení československých reálií přivedou českého diváka k mírnému úsměvu._____ 2) Chápu, že Padova není Praha a jen těžko bylo možné v té době natáčet na místě, ale alespoň se tvůrci mohli vyvarovat jazykových nesmyslů typu: Hotel Slovenska, Zapotocky Sklarny, Autobusova (název zastávky autobusu) či Vinař Slavnosti (na transparentu). O podivných černých uniformách československé policie ani nemluvím. Stačila by desetiminutová konzultace s lokálem nebo emigrantem z poslední vlny._____ 3) Zaujal mě 43letý šmrncovní Dirk Bogart (agent Nicolas Whistler), jenž se ke své homosexualitě nikdy veřejně nepřiznal._____ 4) Film není ani parodie, ani komedie. Je to prostě nuda. Pro českého diváka kouzlem nechtěného díky odfláknuté práci tvůrců je tento amaroun bez chuti a zápachu alespoň trošičku zajímavý. ()
Nojo, no. Parodie se musí umět. Dobré komenty Isard a Han22. Lehce se mi vybavil film dle románu le Carrého Muž, který přišel z chladu. Bylo docela zajímavé zjistit, co připadalo tvůrcům na filmu vlastně vtipné? Nechápal jsem, že si dali takovou práci s nápisy a měli je vesměs špatně. Britům by to nic neřeklo, bylo to typicky kouzlo nechtěného. A co se týká reálií? Na rozdíl od některých místních tydýtů vím, že šedesátá léxta byla obdobím citelného uvolnění a jak to v tehdejším Československu vypdalo si mohli tvůrci zjistit snadno. jenže to by byla práce a na tu podobní umělci nikdy moc nebyli, povrchnost i odfláknuté řemeslo tady přímo stříká ze všeho. Film nebyl ani zábavný, ani vtipný a zajímavý byl pouze tím, co asi tvůrci nechtěli. A k onomu Bondovi. Ten je přece v široké škále ironický až sebeparodující přece víc než dost. Když chcete natočit parodii čehosi, co je taky tak trochu parodie, co vznikne? Trapárna. A nezachrání ji ani nádherná Sylva Kscina, hvězda šedesátýcha sedmdesátých let, narozená v dnešním Chorvatsku řeckému otci a polské matce...to je společně s dvěma vtípky (o tom, jak se na Etonu stávají ze studentů komunisté a ono pozor na kořalku, vody se bát nemusíte a opak na konci) tak vše, co stojí na skoro stominutové trapárně za povšimnutí... ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (5)
- Jedna z prvních parodií špionážních filmů Jamese Bonda spolu s filmem Carry on Spying (1964). (sator)
- Dirk Bogarde byl obsazen na poslední chvíli, původně roli odmítl a byl obsazen Tom Courtenay, poté si to Bogarde z finančních důvodů rozmyslel a úlohu přijmul. Courtenay nakonec hrál v další špionážní komedii s názvem Otley (1969). (sator)
- Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňování a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky. (sator)
Reklama