Fantastický pan Lišák

Knížku od Roalda Dahla jsem nečetl, ale Wes Anderson si tu látku musel přizpůsobit, protože film nese jeho rukopis naprosto zřetelně. Ze začátku jsem si říkal, co to jako má bejt? Ale pak se to rozjelo a já jen čuměl, jak moc je ten film hravý a nápaditý. Půlku dojmu z filmu tvoří geniální hudba, která zní jako mix původního Wicker Mana a westernové tvorby Ennia Morriconeho. Prostě fakt jeden z filmů, který vás buď mine a nebo ho musíte milovat. (10.04.2011)

Hodně mě baví, že film si jde svou vlastní cestou, nesnaží se napodobovat jiné animáky nebo doslovně kopírovat knížku, a přestože zpracování místy působí až komicky, dává filmu určitý půvab a velkou dávku originality. Zpracování dětské knížky mého oblíbeného autora pobaví i dospělé a v Lišákovi, který se nevědomky snaží ohromovat za každou cenu se poznají mnozí z nás:) (09.12.2010)

Fantastický pan Lišák okouzlí nejúžasnějším Morriconeho soundtrackem, který však ve skutečnosti nikdy nesložil. O to se zasloužil k zbláznění chytlavý Alexandr Desplat. A zbytek? Rozkošná animace a starý dobrý Wes, tak jak ho máme rádi. A až u Lišáka si člověk uvědomí, jak moc je u Andersonových filmů zbytečná jakákoliv story. (09.02.2010)

„Dřív jsem kradl slepice, ale teď jsem novinář.“ Heist Movie. Western. Bondovka. Sociální drama. Film o krizi (manželské a středního věku). Existenciální komedie. Nemá význam snažit se pana Lišáka někam zařadit: A) je to nemožné, B) v nezařaditelnosti tkví jeho fantastičnost (i pointa). Těžko sepsat, čím konkrétně je Andersonův první (a naštěstí ne poslední) animovaný film tak jedinečný, neboť jsem ani napodruhé nebyl schopen potlačit okouzlení z rozhýbaných zvířátek ve prospěch střízlivé analýzy. Navíc tam je těch božích věcí tolik… Vypiplaná mizanscéna, která napovídá, jak na tom hrdinové emocionálně jsou (hotový Antonioni), choreografie postav před kamerou umístěné na ideálním místě (což ušetří stovky zbytečných střihů), v celku pohádkové, v detailech realistické vizuální ztvárnění. Andersonův nepohádkově komplexní příběh o boji s vlastní přirozeností ohromuje velkými scénami, vzbuzujícími úžas (TA scéna s vlkem), stejně jako drobnostmi pro pozornější, kdy oněmělost střídá výkřik radosti (vnitřní rozpolcenost civilizovaných divokých zvířat reflektují idylické krajinky paní Lišákové, vždy s nějakým nezkrotitelným bleskem nebo tornádem v pozadí). Z nemnoha filmů, které budu raději milovat, než chápat, dozajista ten nejbarevnější. A největší divočina! 95% Zajímavé komentáře: Bluntman, Eddard, FlyBoy (28.03.2018)

Andersonův excentrickej smysl pro humor mi občas sedí a občas ne, v tomhle případě jsem si nejdřív říkal, co to proboha sleduju, ale pak jsem si tuhle obsahovou i formální výstřednost oblíbil a bylo to super. Hodně se mi líbila i hudba, třeba při scénách, kdy liška s vačicí kradli farmářům slepice nebo mošt a bylo to fakt nápaditý a mělo to spád. Líbilo se mi to hodně. 80% (05.04.2017)