Noc na Karlštejne

Roli císařovny Elišky měla původně hrát i zpívat Brejchová, potom Vondráčková, načež tvůrci včas došli k závěru, že ta první neumí zpívat, ta druhá zase hrát, z čehož vyplynul geniální kompromis, kdy té první to ve filmu moc sluší a ta druhá přišla k jednomu ze stěžejních hitů své pěvecké kariéry. A že to celé není moc historické? To lze očekávat u historických či životopisných filmů, zatímco tohle je muzikál/komedie. Leč i tak si může každý odnést poznatek, že ze čtyř manželek Karla IV. byla Eliška ta, co dokázala lámat meče. Karel Svoboda dokázal (na rozdíl od jiných) vybavit nosnými melodiemi celý film, byť se hudební motivy opakují v různých aranžích. Hudebně je to hodně stylově barevné a pak ani neruší to, že někteří herci mají se zpěvem problém (zatímco naopak například Matuška nemá problém s hraním). Vyšperkované dialogy se starobylou češtinou příjemně kontrastují s moderní hovorovou mluvou (Hanzlík: "Hodím se marod."). A výkvět českého herectva v kouzelných exteriérech... Prostě za 100%. (09.11.2008)

"Jede král, jede král", sice jede král, ale v úvodních titulkách jela také jízdní kola, která se do záběru vloudila, jako taková roztomilá chyba ve filmu. A film samotný? Děs a hrůza. Když to dávají v televizi, tak tomu nedám opětovnou šanci, když zazpívá Brejchová jako Vondráčková známou melodickou písničku, tak se osypu nad tím nevkusem, a ještě ta podivná naivita, s jakou je to pojato, a mám dost. Dál nepíšu. Ztráta času. Hnusně nevkusná a nezajímavá kravina. Mé hodnocení: 0% (31.12.2013)

Osobně muzikály nikterak nevyhledávám, ale vždycky když na nějaký narazím, tak mě potěší - zrovna jako tenhle kousek, který patří do zlatého fondu české kinematografie a zcela právem. Navzdory jednoduchoučkému příběhu nemáte čas začít se nudit a to díky příjemným hereckým výkonům, které jsou pospojovány milými písničkami "našich předních interpretů 70. let". Jenom dobové kostýmy a celková módní stylizace by si zasloužila cizojazyčného oskara. Nemluvě o nádherném prostředí v okolí Karlštejna, jehož samotné záběry by mohly zaplnit několik filmových kotoučů, u kterých byste se nenudili. Vyšší hodnocení uděluji však z jednoho jiného prostého důvodu - a to kvůli otci vlasti Karlu IV. Vlastimil Brodský se role zhostil doslova královsky a jeho repliky psal snad sám dvorní básník věhlasného Karla. Tolik krásné řeči se neslyší jen tak a když promluví samotný císař říše římské, rozlije se vám po těle teploučko díky tomu, že jste tak pyšní na našeho věhlasného vladaře. Zkrátka král, jak má být, který překonává veškeré ostatní krále ve všech českých pohádkách... (04.01.2007)

Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené... (28.10.2011)

Škoda, že je to nepřenosné, ale tohle je geniální film. Miluji scénu, když Brejchová coby královna řekne Högrovi coby arcibiskupovi: "Ale tys lásku nepoznal, ty jsi kněz." a přitom se dívá jinam. A on v tu chvíli hodí pohled a úsměv, který by vydal na román, protože je naprosto jasné, že poznal. A když královna stočí opět zraky na něj, arcibiskup se zas tváří důstojně a kameně. Ta scéna netrvá ani minutu, ale já bych za ni Högrovi přála Oscara! (30.06.2010)