Muž v povětří

Československý film s legendárním V. Burianem, pro něhož to byla poslední velká filmová role. Král českých komiků byl obsazen do role svérázného a umíněného pyrotechnika a kutila Silvestra Čápa, jenž po odchodu z místní sirkárny touží na vlastní pěst vynalézt věčnou zápalku. Ve městečku Krásnov, kde žije, je díky jeho hlučným experimentům nepříliš oblíben a časté exploze na jeho zahradě jsou v protikladu s klidem a pohodou, jimiž se Krásnov před turisty prezentuje. Jak bývá u Burianových filmů zvykem, hlavní postava svou výmluvností a originalitou převyšuje všechny ostatní, avšak z celkového pohledu je ve snímku až příliš cítit budovatelský tón a soudružská zdrženlivost, která Burianovi nedovoluje rozvinout jeho komické nadání, jímž se proslavil a které patří i po téměř 80 letech k tomu nejlepšímu, co může česká kinematografie nabídnout. Ve vedlejších rolích tohoto snímku s ne úplně povedeným scénářem můžeme shlédnout budoucí herecké hvězdy v čele s R. Hrušínským v roli zklamaného návštěvníka městečka Pláňky a nechutně soudružského J. Sováka coby bývalého spolupracovníka v sirkárně Pospíchala a současně nápadníka Čápovy dcery A. Vránové. Dále se ve snímku režiséra M. Cikána objevuje Čápův přítel Satrapa v podání F. Filipovského a P. Maršálková jakožto nenápadná paní Čápová. Dle mého názoru je Muž v povětří jeden z mnoha nevýrazných, socialisticky budovatelských filmů, Burianova přítomnost v něm ho mohla pouze oživit, avšak nikoliv zkvalitnit, neboť pro své typické předválečné komediantství mu nedal prostor ani scénář a ani režim. (11.04.2017)

Symbolické předávání štafetového kolíku mezi hereckou generací končící (Burian, Šlemrová, Trégl, Vítová) a generací nastupující (Hrušínský, Sovák, Zázvorková, Effa), které bohužel proběhlo ve filmu se slibným začátkem, ale socialisticky poučným, a tedy přitroublým koncem. Pravda, Filipovský by se podle tohoto přirovnání celkem naběhal a ten kolík si předával z levé ruky do pravé, neb točil ostošest v obou generacích. Překvapilo mě, že jak Burian, tak ostatní vypadali a hráli velmi dobře, od svých zlatých před- a válečných dob se moc nezměnili. A když se změnili, tak k lepšímu. Trégl opustil svou zpotvořenou dikci a bylo mu hezky rozumět, zkrátka čím starší, tím líp mluví, což je zvláštní, protože většinou to bývá naopak. Taky Vítová již nehrála pro ni tak typicky dýchavičně hystericky, působila velice klidným dojmem, k čemuž přispěla i její permanentně nehybná tvář. Čímž se mimochodem odhalilo, že experimentování socialistické plastické chirurgie s betonem místo nedostatkovým a drahým botoxem nebylo až tak úspěšné. (01.02.2014)

Tonoucí se stébla chytá. Komunistickým žalářem zdeformovaný Burian tehdy přijímal sebemenší příležitost získat zpět ztracený potlesk a diváky, nicméně v tomto filmu nebylo čemu tleskat a nad čím se smát. Jen litovat. Koho a co? Zlomeného Buriana, zestárlou Šlemrovou, zatracovanou Vítovou a především scénář bez nápadu. Giganti prvorepublikového filmu odcházejí. Cokoli dalšího výstižně shrnuje původní název snímku. Ticho po pěšině. (04.10.2008)

Budovatelský film s Vlastou Burianem... Na budovatelský film nadstandardní (kdyby se mi to v tomhle případě nepříčilo na jazyku, řekl bych, že až skvělé...), na veselohru s Vlastou Burianem podprůměrné až smutné se svou výpovědní hodnotou o tíživé době a tragickém konci národního komika... Tak si vyberte... (19.03.2008)

Prolínání dvou hereckých generacích. Prvorepubliková generace zastupená Růženou Šlemrovou, Vlastou Burianem a Hanou Vítovou a nová poválečná v osobě Aleny Vránové, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Sováka a Stelly Zázvorkové. Přechodový prvek tvoří Václav Trégl, který hrál jak před válkou, tak i po válce. Ještě zajímavější je propojení Františkem Filipovským, který hrál jak za první republiky, tak i po válce a po revoluci. Je tu stále patrný vzor první republiky, nejde o uvědomělou agitku, příběh se snaží stavět na lidských osudech. Zápletka je natolik jednoduchá a naivní, že se nedá mluvit o komedii. Poslední hlavní hole v životě Vlasty Buriana. Z historického hlediska zajímavý kousek pro zdokumentování českosloveské kinematografie. (09.06.2014)