Škola ve mlejně

Režisér Karel Janák sliboval pohádkovou variaci na Vetřelce a "tak trochu jinou pohádku" se mu opravdu povedlo natočit. Ze zjevně komorní dekorace toho dokázal vymáčknout docela dost a věrně navodit iluzi vodnické školy, potažmo celého vodnického světa. Chobotnice vypadá vcelku dobře, s jejími celkovými záběry navíc režisér šetří a rychle je stříhá, takže na smích na účet tvůrců není čas. Na jednu stranu kloubouk dolů, co dokázal Janák tam, kde ostatní vyrobí pouhou konverzačku v jedné zámecké místnosti, nicméně Škola ve mlejně dovede i nudit a být rozpačitá (hudební doprovod v podobě moderní písničky). Janák ukázal, jak se dá také natočit televizní pohádka, ale nenatočil nic, co by nadchlo a strhlo. A to by příběh o velké chobotnici podle mě měl… (02.01.2008)

Pečlivě jsem si přečetl komentář od Jezinka.Jezinka a v lecčems má pravdu. Diváci v Česku jsou na pohádky opravdu kritičtí. Je to ale také tím, že je jich natáčeno prostě moc. Tvůrci Školy ve mlejně se snažili o modernu. Takže slyšíme současbné hudební melodie, kromě té z Tenkrát na západě v české verzi od Věry Špinarové. Dále vidíme vodníka, co se zkároval. Jenže...pak přijde horší druhá polovina. Zatímco v té první jsme mohli zaslechnout alespoň kousek humoru, druhá půlka nám servíruje zoufale nudnou podívanou. Mě se tak líbily kulisy, které byly povedené, ale pohádka je podle mě zbytečně dlouhá. (02.11.2020)

Úlet, ale na Janáka překvapivě dobrý. Navzdory rozpačitému rozjezdu a některým dalším hluchým místům (jako třeba Mikolášův první příchod do mlejna), navzdory provařenému modelu "strašidelnická škola" a přílišnému spoléhání na od půlky se odvíjející parodickou nit, navzdory Mádlovu neuhlídanému přehrávání a nepůvodní hudbě (která je ovšem vybrána stejně trefně jako odvážně), podařil se slušný horror na bázi mixu Vetřelce s klasickou béčkovou školní vyvražďovačkou, s přízračně zasmušilým Pavlem Křížem, s některými prvky televizní pohádky a teenagerovské komedie a s totálním happyendem. Vzhledem k tomu, že je film prezentován jako "pohádka", je nutno se pozastavit nad v závěru prozrazenou Mikolášovou identitou. Předně je tím ustavena nezvyklá situace, že se vše odehrává čistě v soukromém světě pohádkových bytostí, bez vztahu k normálním lidem, ačkoli intence k tomuto vztahu je u nich základní (viz obsah školní výuky, jakož i původní mylná Mikulášova identita). Dále však můžeme suchoprdův příchod do mlejna považovat za metaforu smrti - jdeť o modelový případ jednotlivého člověka (jímž po otci i výchovou konec konců je), který zemřel a po smrti se vrací k magické matce do zákoutí prarajské blaženosti (nebo je to jen můj osobní komplex, že na mě celé to scénické prostředí takto uterálně působilo)? Veškeré dramatické dění, jehož jsme svědky, by pak nebylo ničím jiným než soubojem nad- či podsvětských mocností o jeho duši a vyjádřením vzájemných vztahů mezi nimi. K neméně hodnotným výsledkům ale dospějeme i tehdy, když se naopak na Mikoláše podíváme jako na modelového zkazkového hrdinu, tedy posla, vyslaného předat zásilku (resp. vyřešit problém), v čemž mu mají pomáhat pomahači a bránit protivníci. Nuže vysílací instance, příjemce zásilky (totiž záchrany), protivníci i pomahači jsou v tomto případě totožni, což je zkratka nesmírné teologické hloubky. Samozřejmě by se dalo exegovat i na chobotnici jako příjemce záchrany, ale to už si udělejte sami, já končim. (17.04.2016)

Velice úchylná studiová pohádka. Pohádková parodie s totálně střeleným scénářem o nezbedných vodnících a vílách. Je to zvláštní přírustek do olbřímé rodiny českých televizních pohádkových filmů. Díky silnému ironickému náboji vyčuhuje Škola ve mlejně z řady jiných, protože nejen, že je napínavá, ale i velmi vtipná. (31.12.2007)

Vsadil bych se, že se tvůrci částečně inspirovali mojí z dětství oblíbenou LP deskou Vodnická škola Josefa Dvořáka, kde padaly podobně vtipné hlášky. Tady je navíc zábavnej ředitel Pavel Kříž, kterej medituje za zvuků hudby Ennia Morriconeho. Celkově ta hudba je úlet. Úlet je vlastně celá pohádka, sympatická ovšem tím, že si na nic nehraje, přitom je evidentní, že to nestálo moc peněz. A přitom i ta gumová chobotnice ohrožující ředitele, potažmo celou školu, je věrohodnější než příšery ve velkorozpočtových spektáklech. (26.12.2016)