Až do mesta Aš

Až do města Aš na mě od začátku působil jako amatérský, v lepším případě jako poloamatérský film plný neherců. A tak k němu přistupuji, protože o scénaři a nějakém solidním dějovém vývoji se příliš nedá mluvit. Některé záběry jsou povedené, jiné méně, za kreativní považuji pár obrazů, které vyprávějí příběh prostřednictvím kreseb, to mi přišlo hodně pěkné. Ale celkově by film potřeboval dramaturga. A nevím, jestli bylo záměrem, aby němčina byla příšerná a plná hrubých chyb. (22.08.2015)

1) Slovenský film, za ktorý sa oplatí zaplatiť vstupné do kina..........2) Prvý vydarený slovenský artový film (Liovej Dom nevnímam ako vyslovene artový film, svojou dramaturgiou je atraktívny aj pre mainstreamového diváka, a Fornayovej Líštičky sú síce artový festivalový film, ale najhorší možný.)..........3) Obraz rómskej osady (aj keď len na chvíľku) konečne nadobúda v slovenskom hranom filme realistickú podobu (takto mal byť natočený Šulíkov Cigán)..........4) Popri Jurajovi Chlpíkovi sa konečne medzi slovenskými kameramanmi (nielen najmladšej generácie) objavuje niekto, kto rozmýšľa nad estetickou úlohou kamery vo filme. Je to kameramanka Viera Bačíková. Kamera je najlepšie zvládnutý a najprínosnejší prvok filmu.................................K negatívam..........1) Herci si hrajú všetci svoje husle. Najlepší sú úplní naturščici v podobe tiet vo fabrike a na ubytovni. Hlavná hrdinka nie je dobre vybratá, je toporná, ale to už je problém réžie..........2) Miera neuveriteľných momentov sa blíži k nebezpečnej hranici. Napríklad to, že osemnásťročná pomerne good-looking baba netuší ako baliť chlapa. Ďalej to, že také mladé baby balia samých starých štrbavých chrenov. Ak je to skutočnosť, chýba jej vo filme nejaká hlbšia motivácia. Vyskytnú sa aj toporné scény, ktoré by si zaslúžili vybudovanejší dramatický priebeh. Spomeniem aspoň vyhadzov z čínskeho obchodu..........3) Film asi v polovici stratí gradáciu a ťažko to ospravedlniť nejakým zámerom, že tvorcovia chceli navodiť letargickú a ubíjajúcu atmosféru príbehu. Prvá polovica je teda silnejšia ale takýto deziluzívny film by si zaslúžil zdrvujúcejšie finále. Záverečný fór so svetelným pútačom teda nemá svoju silu..........4) Film je surový hlavne kvôli kamere (vyprázdnené kompozície, nečisté zábery cez rozostrené objekty, neelegantné prerámovávanie) už menej kvôli strihu, ktorý množstvo surovosti odstráni v elipsách (a často to pôsobí nie ako sujetový zámer ale skôr ako keby odstrihnutý materiál nepôsobil autenticky a preto musel ísť zo zostrihu von)..........5) Časť filmu točená na mobil nemá svoju motiváciu, práve naopak pôsobí neuveriteľne. V daných situáciach by si určite hrdinka nič na mobil netočila..........6) Animované pasáže sú dobré v prvej polovici, keď nezachádzajú do prvoplánovej popisnosti ako ku koncu (rohatý čert už bol fakt dosť zbytočný)..........................Záverom. Je to zďaleka najpozerateľnejší počin v slovenskej kinematografii za tento rok a spolu s Liovej Domom asi aj to najlepšie, čo sa tu natočilo od čias Šulíkovej Záhrady (v hranom filme).......................S odstupom času musím ísť minimálne o jednu hviezdičku dole. Môj pôvodný nadšený komentár je viac výsledok popremierového kolektívneho nadšenia, ktorému sa na Slovensku ťažko vyhnúť. Tento film nie je ani zdaľeka taký dobrý. Opäť zdôraznujem, že v jednotlivých zložkách je mierne nadpriemerný, ale v celku sa zase jedná o ľutovací nihilizmus vlastný slovenskému driáčnickému realizmu. (13.08.2012)

Uzrel som ho po dlhom čase, vznášal sa nado mnou asi hodinu a pol a ja som ho pozoroval takmer bez dychu, aby som ho nevyplašil. Vyznačoval sa civilným zobrazením istej periférie našej spoločnosti a šlo mu to znamenite. Nadviazal so mnou kontakt, ktorý som sa bál prerušiť, obával som sa, že utečie a ja ho už neuvidím. Že budem o ňom márne vravieť ľuďom ktorých poznám a oni mi neuveria, pretože ho vtedy nezahliadli tiež. Bol to ohrozený druh zvaný: kvalitný film slovenský a ja som rád, že ešte nevyhynul. Bol som toho svedkom a to sa nestáva často._Trochu nadnesené ako aj moje hodnotenie, no ale nepridáme od radosti hviezdičku? Oni pridali predsa Film. (06.12.2012)

Původně to měl být dokument, ale postupně se přerodil v celovečerní hraný film. Obsazeny byly neherečky a neherci, všechno působí velmi autenticky, občas se zablýskne scéna jak z dob slávy československé nové vlny, ale jsou tu i nějaká ta „ale“. Zatímco úvod z vesnice u Bardejova nám řekne o vyrůstání v cikánské komunitě víc než celý Šulíkův Cigán, po přesunu na daleký Západ už se neděje nic, co by divák nečekal. Všechno jde po očekávané cestě a příběh lehce nudí. Ze dvou hlavních hrdinek je ostatně zajímavější ta Ukrajinka, jenže má mnohem méně prostoru než hlavní romské děvče. Nehledě na to, že kvůli jejich hereckým limitům film stejně nemohl jít moc do hloubky. Přes nepochybný potenciál u mě průměr (50%). (05.07.2012)

Už druhým rokem po sobě vyslalo Slovensko do oscarové soutěže romského zástupce. Po loňském Cigánovi tentokrát Dorotu, která s nepříliš vyjasněnými okolnostmi přejede bývalou federaci napříč, aby se pokusila uživit jako šička v ašském závodě (přestože ve filmu vidíme maturitní ples Obchodní Akademie, na kterou dívka i přes nevůli rodičů chodí). Jaká "až do Aše" je: má mimořádně hnusnou kameru, která se za tvrzení o uměleckém či experimentálním formátu neschová, docela sympatickou hlavní hrdinku, a hodně divný styl vyprávění. Drama ledabyle oblečené do dokumentárního kabátku jen tak mimochodem líčí smutný osud hrdinky, jejíž osud by bylo (podle toho, co se ve filmu stane) možné napasovat na jakéhokoliv pracovitého ale neuznávaného cizince. Dozvíme se taková moudra, jako že "nejdřív dostane přednost (rozuměj práci) Čech a pak teprve zaměstnají Slováka" či dokonce " spoléhej se vždycky na sebe, žádnej muž není Pámbů". Ve filmu se mluví romsky, slovensky, nespisovně česky a na konci převážně německy. Kromě pohlednější kamery a rozhodnějšího výběru ze žánrů drama/dokument mi ve filmu chyběla erotika, kterou by člověk v příběhu ze západu republiky tak nějak čekal. (15.03.2013)