Nestyda

S Hrebejkom to po PELÍŠKACH išlo ozaj z kopca... Film o ničom (bez zápletky, bez dejových zvratov), kde sa premávajú sympatickí herci, no pri vštekých (!) máte pocit, že hrajú vedľajšie úlohy. ROMÁN PRE ŽENY (tiež podľa Viewegha) bol aspoň vtipný, PRÍBEH NEVERNEJ KLÁRY (aj keď je to neuveriteľné) súdržnejší... Stále viac som presvedčený, že FRANTIŠEK JE DEVKAR je nadpriemerný český film... (13.02.2011)

Poslední Hřebejkovy filmy mi přišly mimořádně blbé, takže na tenhle jsem šel s očekáváním slepence scének plných nudy, trapnosti a toporných hereckých výkonů. O to milejší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že je to sice pořád slepenec scének, ale z dobré poloviny docela vtipných. Macháček je tady asi nejlepší z filmů, kde jsem ho zatím viděl, Liška snesitelný a Landovský super. . Navíc, ještě než to stihne začít nudit, tak to skončí. (07.11.2008)

Nepamatuji si, kdy jsem viděl naposledy něco tak příšerně napsanýho. Přesto jsem ale přesvědčen, že na druhé slédnutí (ke kterému asi teda nikdy nedojde) bych se bavil lépe, protože mi příliš pozdě došlo, že Nestyda je překrásným příkladem mé oblíbené "ožralé narace". To je moje osobní škatulka, do které spadají filmy třeba od bráchů Safdiovic, Harmony Korina či některých východoevropských a ruských režisérů. Zároveň tam patří i filmy, které se v ní ocitly omylem v důsledku šílené kumulace scénáristických, režijních a dramaturgických chyb. Nezáleží ale na tom, kdo je pán a kdo je kmán, miluju je všechny. Ožralá narace má jednu završující myšlenku: aby sledování filmu vybudovalo dojem dlouhé propité noci, během které se toho sice mnoho zažije, ale není možné si zpětně vybavit či racionalizovat, co se vlastně dělo, ani jaký to mělo celkový charakter. Ožralá narace má několik pravidel, které v Nestydovi byly beze zbytku naplněny: 1) Není možné většinou rozeznat náladu scény, například zdali je smutná či komická 2) Není možné často odhalit jakou roli mají různě se objevivší postavy, obvykle nelze poznat které jsou postavy hlavní či vedlejší, jaká je jejich úloha v různých situacích apod. 3) Nedá se určit tempo filmu, ani třeba to zdali film zrovna zpomaluje nebo akceleruje. Pokud se to podaří, tak si lze všimnout toho, že jak se blíží k závěru, vyloženě zatuhává až do téměř úplného zastavení 4) Film se snaží neustále tvářit, že má nosnou myšlenku, ale neustále od ní těká, zakecává se a zjevně získává čas na to si vzpomenout, jaká a jestli vůbec nějaká byla. 5) S problémy, postavami a lokacemi se seznamujeme a loučíme v naprosto neočekávaných momentech. Často se pak ještě objevují, ačkoli máme pocit, že už se za nimi zavřela voda. Často se také postavám mění povaha, což jen utužuje divákovu paranoiu. 6) Povědomá prostředí působí nereálně. Vylidněné ulice velkoměsta, byty, které (doufám proboha) nevypadají jako byty normálních lidí, zvláštní ticho v zalidněných exteriérech. 7) Nikdy není možné získat nad scénou či dějem kontrolu, protože se vymyká dosavadním zkušenostem s viděným i žitým a neodpovídá žádným vzorcům. (14.07.2022)

Medvídek byl opravdu hrozný, ale Nestyda je totální odpad. Janu Hřebejkovi se začínám divit proč se pouští do podobných filmů, které nejsou ani zábavné ani duchaplné. Teď se koukám že Nestyda je zaškatulkován do komedií :) Jiří Macháček jak už jsem si zvykl za poslední dobu opět tragický. Pane Hřebejku proberte se! PS: Kdo za tohle si dovolí vyhodit peníze v kině musí být naprostý blázen. (30.05.2009)

Povrchní koláž hořkých životních etud z krize středního věku zaslintaná lacinými cameo výstupy a rozhlasovým product placementem. Adaptace obšousta Kvída mně unavují oči v psané i hrané formě, Macháček se svým šklebem už dávno odjel pryč malotraktorem, ale hlavní co mrzí je, že režisér Hřebejk má mnohem na víc, než jsou tyto populistické slepence na jedno použití, co se schovávají za sofistikovaný opar čerešní pod blúzkou. Pochopil jsem to správně, že ten, kdo se nesměje u představení divadla Sklep, je buď vylízané pako, nebo občan Maďarska..? (14.02.2011)