Nine

Muzikál s přesahem nebo spontánností to sice není, ale úplná prohra také ne. Jen si to kolem nás prosviští a moc toho pro nás nemá. Zvolená forma ani příliš neumožňuje rozjet nějaké blyštivé choreografické orgie, Nine se tak drolí na sled scén, které mají proměnlivou kvalitu. Rob Marshall si za to může sám, sám si lehce mdlou formu zvolil. Hlavní hrdina bojuje s prázdnotou a celkovou krizí. Osobní i tvůrčí. Jak je nejistá jeho budoucnost, je nejistá i režie a celkové vedení bezdějového příběhu. Navoněné, nevýrazné, archaické se spoustou hereckých es – mezi kterými se musí líbit osa Penélope Cruz – podvazky – korzet. Moc se mi zamlouvala i Marion Cotillard a pochopitelně samotný Daniel Day-Lewis. Rozehrané je to každopádně zajímavě, ve výsledku ale prázdné. (18.02.2013)

Nine spolehlivě splnilo moje očekávání. Ačkoli nemám muzikály dvakrát v lásce, tady mě většina muzikálních čísel bavila. Ta silnější byla chytlavá a měla šmrnc, slabší jen poněkud zaplňovala místo. To samé platí o herečkách(Cotillard vyborná; Kidman mdlá). Daniel Day-Lewis jako vždy podal velmi sympatický výkon. V podstatě ale film funguje dobře a jeho dvě hodiny uběhnou jako voda. (19.02.2010)

Tomuto filmu by určite viac slušalo hodnotenie 8 a pol, ako 5 a pol (9 už nie, to by bolo príliš). Veľa ľudí asi bude mať problém s tým, že Nine nie je ani zďaleka tak filozofickým dielom, ako Felliniho majstrštyk. Lenže jedná sa o jeho poctu (a Felliniho tvorbe a talianskej kinematografii obecne) a nie o jeho remake, takže zvolený "ľahší" muzikálový štýl je podľa mňa legitímny. No a nezabúdajme, že 8 a pol určite plynul omnoho pomalšie aj jeho obdivovateľom. Asi mám slabosť pre Roba Marshalla, asi mám rád krásne herečky v tých správnych rokoch a možno mi pri muzikále už iba stačí, že sa neodohráva na strednej. Alebo sa mi film jednoducho páčil so všetkým, čo ponúkal. Nebude sa určite postupne uležiavať spoločne s myšlienkami a podtextami v hlave ďalšie hodiny, ako terče jeho pocty, ale toto som od tohoto žánru ani nikdy neočakával. Komu je Nine primárne určený ako film, natočený v roku 2009, nechápem, priaznivci Felliniho už do kina asi masovo nechodia a mládež tie odkazy nepochopí. (06.02.2013)

Až sa mi nechce veriť, čo všetko tomuto muzikálu chýba. Krásna patetická láska z Moulin Rouge, vkusná elegantná atmosféra zo Chicaga alebo odzbrojujúce piesne z My Fair Lady. Nine je nemastná neslaná prehliadka ( iba! ) hviezd, ktoré sú samo o sebe dokonalé, no každá má priestor tak 5 minút vo fádnej choreografii a so vzťahmi, ktoré na seba vzájomne nenaväzujú. Mala som pocit, akoby som sa dívala na hudobné klipy primitívnej Lady GaGa, pretože tento muzikál je všetko možné, len nie komplexné, príbehovo ucelené a muzikálne emotívne dielo. Nechápem, prečo tvorcovia napchali do scenáru toľko zbytočných postáv, kde si takmer ani jedna nemá čo povedať, celý dej sa pozeráme na blúdilého režiséra prechádzajúceho umeleckou krízou, ktorý nachádza pokoj ( ? ) v náručí svojich roztomilých múz, pričom nikto nikomu nedáva čas na príčinno - následné rozuzlenie. Pozdávala sa mi scéna akurát s Nicole Kidman a Judi Dench a aj tie nie sú emocionálne natoľko, aby pohli ľudským srdcom. Od Marshalla dosť veľké sklamanie, najmä keď sú muzikály mojou srdcovou záležitosťou. (05.04.2011)

Pokud se nemýlím, jedná se o variaci na tvůrčí i osobní krizi Felliniho 8 1/2, který mě kdysi zanechal samotnou se svými rozpaky... Zhudebněné hledání cesty ven zaujalo mnohem více, než jsem si zprvu dokázala přiznat - méně absurdní, správně dramatické, hodně atmosférické, propletené černobílými vzpomínkami, ozvláštněné kompilací útržků Felliniho filmů a místy italštější než Itálie. Bezesporu největší oživení má na svědomí hudba a divadelní aranžmá, hned v závěsu se však plouží nahrbený, rozervaný a zoufalý Daniel Day-Lewis, obklopený nádherou hollywoodských žen (které v každém výstupu dokazují, že jsou skutečnými herečkami) v úžasných scénách, jimž vévodí Be Italian, My Husband Makes Movies a Cinema Italiano. Nějak se nebojím ten film nazvat zážitkem... (11.07.2012)