Réžia:
Stanley DonenScenár:
Leonard GersheKamera:
Ray JuneHrajú:
Audrey Hepburn, Fred Astaire, Kay Thompson, Michel Auclair, Robert Flemyng, Dovima, Suzy Parker, Sunny Hartnett, Jean Del Val, Virginia Gibson, Sue England (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Módny fotograf Dick Avery (Fred Astaire) v snahe získať sofistikované pozadie fotografuje modelku v kníhkupectve v Greenwich Village. Keď neskôr prezerá fotografie, zbadá v pozadí jednej z nich predavačku Jo (Audrey Hepburn). Okamžite ho zaujme jej neobvyklá krása, rovnakú ako šéfredaktorku popredného módneho časopisu. Ponúknu Jo zmluvu, tá však podobnou prácou pohŕda a ponuku prijme iba preto, že obsahuje cestu do Paríža... (STV)
(viac)Videá (4)
Recenzie (101)
Šéfredaktorka módního časopisu dostane "objevný" nápad - uděláme modelku z obyčejné dívky! Knihovnice Audrey Hepburnová vyfasuje výstřední šaty, líčení jako cirkusový klaun a Fred Astaire bude mít co nafotit na titulní stranu... Co si budeme říkat, na staré muzikály se člověk nedívá proto, aby se nechal oslnit originální myšlenkou, neotřelou zápletkou a hlubokým ponorem do psychologie postav. ;-) Ale Funny Face se nese v rovině až provokační bezduchosti. Obsahuje scény, které jsou vizuálně moc krásné (mám dvě oblíbené - tu s architektonickými skvosty Paříže a sekvenci, ve které se Audrey v rychlém sledu stylizuje do různých simulací pro fotky), ale dvě zcela zásadní věci mě zklamaly. 1.) Použití Gershwinovy hudby. Snad nikdy jsem neměl u muzikálu tak silný pocit, že by se z něj měla vystřihnout všechna hudební čísla, přestože některé z použitých písní mám MIMO TENTO FILM docela rád. Funny Face je zařazuje mechanicky, samoúčelně a v neprospěch rozvíjející se lovestory, kterou uřvané hudební aranžmá a křečovité tance vždy beze zbytku zadusí. 2.) Nemůžu si pomoct, ale půvab Audrey Hepburnové vidím v neokázalosti a snad i jisté neohrabanosti. Silné líčení a móda jako ze snu šíleného cukráře ji v mých očích hyzdí. Čekal jsem, že film vyústí v obligátní klišé, že je důležité, jaký je kdo uvnitř, k němuž jsem se začal upínat jako k jedinému způsobu, jak ten film obhájit. Kupodivu se to nestalo nebo ne v míře, která by pro mě byla dostatečná. Je mi líto, jsem poměrně zklamaný. 60% ()
Začnu tím nejhorším. Autor scénáře by si v dnešní době nevydělal ani na chleba, protože takhle přímočará zápletka je prostě bída, a to jsme v žánru, od kterého se žádné dějové veletoče neočekávají (!). Naproti tomu Donen je velmi schopný režisér, který je autorem klasiky "Zpívání v dešti" a má přirozený cit pro stavbu muzikálů (nápadité choreografie, práce s barevným laděním…). Fred Astaire hraje uvolněně, bez náznaku věkového hendikepu. A Audrey? I love her funny face :) Takže hlavně díky ní 7/10 ()
Příjemná hra se zpěvem a tancem. Nenáročná, zábavná a romantická. Přesně tak, jak se od americké muzikálové produkce očekává. A Stanley Donen to umí udělat opakovaně správně. Intelektuálka Jo Stockton (půvabná Audrey Hepburn) a protřelý fotograf Dick Avery (starý a stále živelný Fred Astaire) spolu přetvářejí svět módy, aby našli své osobní štěstí. Z dalších rolí je nutné zmínit ženu módního časopisu Quality Woman Maggie Prescott (Kay Thompson) a profesora filozofie Emila Flostra (Michel Auclair). Hravé a rozverné, škádlivé a hádavé, milé a povznášející. A Paříž. Její jméno v mém srdci bude navždy znít! A tak vše jásavě dozpívá a dotančí ke svému nevyhnutelnému cíli a konci. Chtělo by to tančit! Stačí shodit pupek a zbavit se křečových žil. A obhopkám s písní na rtech celou Paříž. Bude to fuška, ale každou hodinu se zamiluji do jiné dívky a taneční krok, při kterém se vyjádřím a zcela určitě uvolním, mi půjde zcela sám. Od srdce a se vzpomínkou na rošťáckou dvojici. ()
Další příběh o Popelce (prodavačce v knihkupectví), ze které se vyloupne princezna (modelka), s Audrey v hlavní roli to moc práce nedá, co si budeme nalhávat. Krev mi ale ztuhla v žilách hned na začátku, když ta "příšerná" šéfka zvolala- ty knížky jsou všechny stejné, rozházejte je. Byla jsem stejně zoufalá jako Audrey... Rozházet knížky! :-) No ale pak už tam pořád řádí fotograf Fred Astaire, potom Paříž sama o sobě (asi každého hned napadne, že by se tam měl vypravit) a v neposlední řadě umělecké scény "teď jste Anna Karenina, jste smutná, milenec vás políbil naposledy, už ho neuvidíte." "teď je jaro, jste zamilovaná." "Jste nevěsta, ženich už vás čeká v kostele, je to váš nejšťastnější den". "chytáte ryby, tvařte se profesionálně!" Možná se to nevyrovná My Fair Lady, ale písničky a především ústřední dvojice potěší. A empatikalismus rules :-)), někdo se vcítil do vás, teď se vciťte vy do něj a setkáte se v představě jednoho z vás... ()
Na stare muzikaly sa clovek nepozera pre originalitu myslienky, prepracovane psychologicke profily postav, ale tento muzikal Funny Fane trpi az prilis jednoduchou konstrukciou zapletky. Audrey Hepburn /Prazdniny v Rime, Odpoledni laska, Sabrina/ je samozrejme genialna, ale ako celok ma to neoslovilo. 77 % ()
Galéria (114)
Zaujímavosti (19)
- Vo filme sa objavila aj matka Audrey Hepburn, Barónka Ella Van Heemstra, ako zákazníčka pouličnej kaviarne. (TheRoller)
- Odkaz na tento snímek lze zpozorovat ve videoklipu zpěvačky Whitney Houston s názvem I'm Your Baby Tonight (1990) – krom lehce podobných tanečních kreací má na sobě Whitney i stejný kostým a účes (konkrétně černé oblečení a černé boty s kontrastně bílými ponožkami) jako Audrey Hepburn (Jo) v tomto filmu. (fiLLthe3DD)
Reklama