Kněžna Libuše

Chtěl jsem na to jít do kina, ale film byl stažen dřív, než se mi to podařilo. Ještěže to už v Rusku vyšlo na DVD. Co mě urazilo nejvíc? Pokus o zobrazení dívčí války a především "souboj" Přemysla s Vlastou. Jinak se to celkem dalo. Celkem. Jen jsem nějak přehlédl ty lesbičky. Kazi s Libuší nejsympatičtější z celého ansámblu. Nebo to byla Teta? Čert ví... jen jsem celou dobu hledal toho kance (a) Bivoje:) (04.12.2009)

Kdybyste se mě zeptali o čem to celé bylo, asi bych nebyla schopná odpovědi. A to nejen kvůli ději, který se táhl od nikud nikam, ale i kvůli angličtině hlavních protagonistů, kteří místy tak huhňali, že jim nebylo rozumět, zvlášť u Přemysla, který tak horoucně vyslovoval, že jsem se bála, že mi prskne na obrazovku. Celý děj filmu se odehrával tak na třech místech a s davovými scénami čítajícími tak deset komparzistů. Kapitolu samu o sobě tvořilo dozajista naše "české hvězdné duo Vašut Kříž", kteří vypadali jak beduíni z nějaké arabské pohádky a Vašutovo pověstné Yeah se asi zapíše do dějin. Postava Přemysla to taky schytala. V podání našich amerických bratří působil jako úchyla s Fidelem Castrem dohromady Chudák Jirásek se asi v hrobě obrací. A Libušin skon, tedy přesněji hození placáka do Vltavy ději na vážnosti určitě taky nepřidá. (08.12.2009)

A co je na tom sakra špatně? (Tedy kromě toho, že Libušin kůň vypadá jako Gimp?) Přesně tohle naše mytologie potřebuje. To je ta dekonstrukce prostě. Doufám, že to co nejdříve potká i sv. Václava, Jana Nepomuckého, Jana Husa, bitvu na Bílé Hoře, národní obrození a T. G. Masaryka. Tíha zakládání státu je dublována vztahovým dramatem. Jak příznačně se stále opakuje věta „I am sorry“... To jsou dějiny, to je život. Jasně, že by byla frajeřina, kdyby tam používali klasickou praslovanštinu, ale vzhledem k tomu, že je film beztak dost odvážný, ekonomickou volbu angličtiny pro mírně pokročilé mu s klidem odpouštím. Vtipné momenty vyjmenovávat nebudu, mně se to líbilo celé. Čekala jsem leccos, ale nakonec jsem odcházela z kina především s ujištěním, že nejsem nejzatrpklejší na světě a umím se smát celým tělem. I duší. PS: Doporučuji skvělou studii Vladimíra Macury Sen o Libuši (in: VM: Český sen. Praha: NLN, 1998, str. 88-96.) (08.11.2009)

Film určený pro enviromentální jedince (nebo komunity), kteří touží žít v souznění s přírodou a rádi používají magii. Protagonisté filmu pobíhají po smrkových monokulturách (ano, prastaré slovanské lesy), za vrchol romantiky považují mazlení se s mlokem apod. Sama Libuše je velmi rozporuplnou osobností, plna sentimentu a nedostižného zasnění neváhá oslovit "pohledného" chasníka, aby ji pomiloval, i když se oddává orgiím s Přemyslem (který ovšem taky nevynechá jedinou příležitost někoho osouložit). Teta radši brzy kamsi mizí, zato Kazi je velmi emo a když nemůže vydržet ničení jejího milovaného lesa, uchýlí se do azylu. V baráčku zaplněném bylinkami ji spolu s živými i mrtvými zviřátky polomrtvou objeví Libuše, která ji odveze zpět na Vyšehrad (jen proto, aby zde smutná Kazi, která evidentně odmítá pozřít potravu, skonala u pohanské modly - totemu). Sympatická je Vlasta - militantní šišlající lesbička, která si dala za úkol strážit Libuši na každém kroku. Ovšem nebyl by to Přemysl, kdyby ji nesvedl a znenáhla opustil kvůli Libuši. Ta mezitím vládne z různých lesních palouků a pařezů spolu s tlupou hloupých starců (prý koncil), který je schopný jen hromadně svolával hesla jako "king king, we want the king" a máchat rukama. Wtf scén je nepočítaně a zábava je to nevídaná. (Praha - The treshold, zvolal znenadála se zjevující mužík s polenem)... Jo a herecké výkony mi, až na výjimky, přišly horší jak amatérské divadlo.HUDBA: Benedikt Brydem - docela výrazná orchestrální hudba skládaná podle šablony. (28.11.2009)

Asi bych nenapsal nic lepšího než Gemini. Shoduju se prakticky ve všem, popis výrazu Přemysla při boji s Vlastou nevyjímaje. Amatérská fušeřina jakoby z oka vypadla filmům Eda Wooda. Je proklatě zábavné tipovat si, kterou Přemysl "zorá" nebo jaké ekologické poselství o těžebních limitech zase Kazi vyplodí. Skutečně nejvtipnější je ale fakt, že snaha vydolovat z legendy to, co se opravdu stát mohlo, vychází v případě Kněžny Libuše lépe než u hollywoodského Krále Artuše. Až na to, že Artuše točil alespoň zručný řemeslník. (15.07.2010)