Réžia:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrajú:
Miloš Kopecký, Vladimír Menšík, Iva Janžurová, Jaroslava Tvrzníková, Josef Hlinomaz, Alena Kreuzmannová, Miroslav Homola, Mahulena Bočanová (viac)Obsahy(1)
Volné pokračování komedie Bohouš, tentokrát pod taktovkou režiséra F. Filipa.
Z notorického sázkaře Konvalinky (Vladimír Menšík) se stal postrach podniku. Dokáže proměnit v sázku cokoli. Při jedné takové sázce, kdy se nestydí pro výhru zneužít ředitele, si ho všimne bratr majitele Bohouše (Miloš Kopecký), který je zde na návštěvě u kamaráda. Po zjištění, kdo Konvalinka ve skutečnosti je, se rozhodne sázkaře vytrestat. Jelikož pracuje jako vedoucí malé jihočeské hospůdky, rozehraje velkou akci k potrestání Konvalinky. V tomto plánu mu sekundují jeho koumácký tchán (Josef Hlinomaz) a Bohoušův syn bernardýn Pepa. K jejich smůle se do komplotu vloží žena vedoucího hospůdky (Iva Janžurová), která Pepu nesnáší a tak se bohužel potrestání nezdaří. A nebo ano?
(KOCOUR-1)
Recenzie (54)
Pokračování populární komedie s bernardýnem se nese na "crejzy" vlně. Ale ani trochu není vtipné. Tahle vlna k Františku Filipovi naplavila výrazné herecké osobnosti v čele s Menšíkem, který jediný ustál výměnu realizačního týmu. Sovák v pokračování citelně chybí. Kopecký je dobrý, ale neuměl dát do své role sympatickou řevnivost, kterou Sovák při setkání na place s Menšíkem vždycky vládl. Nosný nápad v podstatě zanikl pod nánosem scenáristické sterility. Borovička s Vlčkem úplně propadli. Menšík je v pokračování mužem, který se v jednom kuse a za každé okolnosti o něco sází. Už to mně k němu nesedělo. Netuší, že si bratr majitele horského penzionu, jimž byl v jedničce Sovák, na něj připravil lest. Je majitelem hospůdky, do které jednoho dne zavítá Menšík i s celou svojí famílií. Není známo, na co Kopecký spoléhal a z čeho vyvodil, že právě do jeho hospody nakráčí muž, který kdysi před sedmi roky pokořil jeho bratra. No dobrá, debilní náhodou máme Menšíka v lokále. Průběh sázky je úplně nenapínavý a ničím nápaditý. Bernardýn Josef, hodně podobný Bohoušovi z hor (kdybyste to nepochopili, proč je mu tak podobný, je to jeho syn), má nasbírat košík hub. Nikomu to nepřijde divné. Dokonce i Menšík, předseda mykologického svazu, s takovou sázkou souhlasí a nenapadne ho se vydat za psem do lesa, aby zjistil, že to celé je pičovina. Tak se tam klábosí, pes se pozoruje z okna, debilní pojetí. Výhra žádná sláva. Menšík by vyhrál toho psa, jeho protivník Hlinomaz dvě stovky. Nechápu, jak s takovým scénářem šli do pokračování. První díl měl tempo, kompaktnost, pokračování nemá nic z toho. Černobílou jedničku následovalo barevné pokračování, které moc barevných zážitků nepřináší. Za okny hospody namalovaná příroda, ale jo, to mně přišlo celkem roztomile naivní. Dobře zahráno, i když jednička byla zahrána mnohem vtipněji. Zde se vtip nevyskytoval. Pointa sázky slabomyslná. Nakrájené houby v košíku zhatily vítězství. To by i současní scenáristé vymysleli zdařilejší vyústění. Režie Františka Filipa trpěla chaotičností a nepřehledným vrstvením. Úvod v hnusném socialistickém podniku diváka správně nenaladí, změna na "dělnické" restaurační prostředí je sice vítaná, ale čekal jsem, že se v něm strhne něco nápaditého. Byl jsem svědkem břečky. Ono se to moc nereprízovalo. Což o něčem svědčí. 40% ()
Více vtipu než v prvním dílu, navíc se chování ke zvířatům výrazně zlepšilo, ze stupně "nepřijatelný" na stupeň "dokonalý". Z Bohouše juniora se už nedělá popelnice, zblajzne akorát relativně nezávadně znějící Babinskýho vývar s buřtíkem, a netráví celej film v hospodě, pošlou ho i ven, na lov do lesa. ()
K filmu "Bohoušúv syn" som sa dostal iba vďaka tomu, že som si ho všimol v biografii českého herca Vladimíra Menšíka. Dostal som chuť si pozrieť nejaký krátky, starší, televízny titul, v ktorom si zahral. Tak som sa do toho pustil. Vôbec som netušil, že to voľne nadväzuje na snímok "Bohouš", ktorý natočil režisér Petr Schulhoff v roku 1968. Ten som nevidel. Neviem, či to bolo práve týmto aspektom, že som sa pri sledovaní komédie "Bohoušúv syn" z roku 1975 moc nebavil. Vladimír Menšík exceloval a ostaní herci boli tiež dobrí, dokonca mi nevadil ani ten uslintaný bernardín. No ako celok to na mňa nezapôsobilo. S týmto stávkovým úletom ma pán režisér František Filip veru nepotešil. A navyše na mňa takáto socialistická nostalgia všeobecne nijak zvlášť nefunguje. ** ()
Pokračování kratší televizní komedie Bohouš s názvem Bohoušův syn (mimochodem bernardýn pojmenovaný jako Josef) už postrádá na originalitě souboje psa a jedlíka. První třetina z podniku o Menšíkovi, který se rád sází, je zcela zbytečná, druhá třetina je velmi vtipná a zbytek je už zase spíš jen na dojetí. Navíc celá sázka je vycucaná z prstu a působí hrozně uměle. Přesto ale nelze říct, že by to bylo špatné, člověk se určitě zasměje, ale jedničce to nesahá ani po druhý buřtík na buřt věnci. ()
Bohouš je zkrátka Bohouš a jen jeden. Pokračování Bohoušův syn už není tak zajímavé. A to navzdory tomu, že se v něm pohybují výborní herci. První díl měl neopakovatelnou atmosféru. Druhý díl naštěstí neleze podruhé do stejné řeky. I tak ale chybí humornější hlášky, kterých se to v prvním díle jen hemžilo. Vůbec samotná pomsta nedává smysl. Jiří Sovák se totiž chtěl vsadit sám od sebe a Vladimír Menšík rozhodně nepodváděl. I tak ale pořád dobří herci udělají i z prkotiny docela slušnou podívanou. ()
Reklama