Sister
Réžia:
Vít PancířScenár:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrajú:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip TopolObsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (4)
Recenzie (88)
Po dlouhé době opravdu originální a intenzivní český počin. Výborně zpracované po vizuální i hudební stránce, navíc dlouhé (spíše krátké) tak akorát, vzhledem k tíži a způsobu sdělení obsahu. Výborně, skvěle, a to nejen pro milovníky bratří Topolů! 9/10 PS: útěk některých diváků z kina jsem zažil také, není se ale čemu divit, toto není film vhodný pro masové publikum, je to typický art, spíš by bylo divné kdyby nahodilí "popkorňáci" reagovali jinak... ()
Sestra patří k nejlepším knihám, co jsem kdy četla. Moc podobností filmu s knihou bohužel nevidím. Pro mě naprosto chybí mystičnost, kterou je děj prodchnutý, syrovost, naléhavost. Ikdyž mám Filipa Topola ráda, jeho hlas ani způsob přednesu mi k tomu nesedí. Snaha asi byla, každý si knihu v hlavě promítá jinak. Alespoň hlavní představitel docela odpovídá. ()
Jáchym Topol je můj nejoblíbenější český spisovatel. Psí vojáci má nejoblíbenější kapela vůbec. A vzhledem k tomu, že Sestra je v podstatě celovečerní klip Psích vojáků, nemůžu dát jiné hodnocení. Zhudebněná deprese, zmar, konečnost, hnusný špinavý pajzly, smradlavý metro, ochcaný rozbitý posprejovaný baráky, kýčovitý výlohy, nemožnost útěku, střepy, žiletky a láska, co neexistuje. A do toho hlas šeptá verše "V noci nespavosti / někdy ve tmě plavou obličeje / tu a tam se vyloupne tvář / někoho kohos znal / Všichni pak mizí s ranními tramvajemi / Tohle znají všichni blázni." A je to podbarvené dokonalou hudbou. Jeden z nejzajímavějších českých filmů poslední doby. Oceňuju to, že je úplně jiný než kniha a album, a přitom je vlastně úplně o tom samém. Z kina během projekce odcházelo dost lidí, ale to mi nevadí. Sestra není film pro každého, ale koho chytne, toho pořádně. "Viděl jsem slova: Svobodu nebo smrt / vymyslel jsem je. Jsou to sestry." ()
Probuzení, spánek, uctívání a zamyšlení. Co z toho prožijete při sledování? Místnost - okno - blikající světlo - celý svět v zrcadle - ruka - čísla - mozaika. Procházím a vidím nebo jen vnímám. Tramvaj č. 20. Až dojdu tam kam musím snad poznám proč jsem tam šel. Každého koho potkám přijímám a cítím tak usilovně jako zarýýývání ostnatého drátu do nahého těla. Anděl, jak vypadá anděl?Anděl vypadá jak Alain Delon, když usedá do taxíku. Prosím vzbuďte mě co nejdříve, prosíííím. ---------- Jooo tak tento film opravdu musíte vidět. Proč????? Takový film dát do kin je opravdu odvaha a vstřebat ho snad ještě větší.A když uvidíte, že............ ()
Zpracování jedinečné jako neloupaný pomeranč v rozkroku hradní stráže, ale zároveň podobně smysluplné. Změna režimu, porevoluční změny - zlo, chlast, děvky, cigarety, žena, vlak. Spousta momentů, ale silná je jen hudba a básně Topola v podání Topola. A občas se to i povedlo vystihnout obrazem, ale většinou ne. Psí vojáky mám rád a tak stačilo poslouchat a byl jsem šťastný, beze zvuku bych zešílel a kombinace je stravitelná. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (7)
- Sám režisér přirovnává snímek s dvěma filmy Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961) a Hirošima, má láska (1959). (hippyman)
- Narozdíl od stejnojmenné literární předlohy Jáchyma Topola, jež se odehrává během tří let po roce 1989, snímek přesné časové určení opomíjí. (hippyman)
- Jedna z knih podpírajících na konci filmu zrcadlo, je předloha filmu – román "Sestra" Jáchyma Topola. (WernerDMZ)
Reklama