Ivetka a hora

Hlavná cena Festival dokumentárnych filmov Jihlava 2008. Priemerný dokument by to bol po formálnej stránke, ale po obsahovej a osobnej stránke je pre mňa jedinečný. Je to totiž o mojich koreňoch, s rusínčinou, ktorou hovorím a s gréckokatolíckou vierou, ktorú vyznávam. Je to pre mňa pozdrav z domova. MARIJO, MATI BOŽA SKRY NAS PID SVIJ PLAŠŤ! (22.11.2008)

S nedůvěrou jsem přistupoval k tomuhle dokumentu. Až se opakoval po několikáté, až jsem si přečetl o něm od jednoho člověka, tak mu natolik důvěruji, že jsem věděl, že půjde o něco hodně zajímavého. A pro mě osobně šlo. Nechal jsem se unášet zpovědí hlavní představitelky, která mluvila o svém životě, o své nečekané zkušenosti, a že se nejednalo o nějakého příkladného andílka, o tom se rovněž nezdrádá hovořit, a nic nezamlčuje. Dojímá mě ta životní zkušenost někoho, kdo žije tak odlišně než jako já. Proto mě to vedlo k pozastavení se, k zamyšlení se, k ztišení se. Zajímavá je ona zkušenost IVETKY v Německu, či jinde, kdy je konfrontována s jinými lidmi, jiným způsobem myšlení... I její výsledný pocit, jak žít přes všechny ty deprese, co měla, jak chtěla ukončit svůj život, ačkoli by člověk očekával opak, tedy větší snahu po životě a šíření víry... (01.06.2010)

Asi Ivetka a hora k sobě prostě nerozlučně patří a ona ani jinou možnost ( nějaké jiné životní cesty) neměla. Vypadá to, že začíná vědět co sama chce a bude snad třeba i šťastná. Její "úděl" je ale opravdu nezáviděníhodný a přišla tím prakticky o celé mládí. Možná, že dokonce tím, že dokument je tak diletantsky udělaný, moc nemá hlavu ani patu, je v něm necháno dost scén, které by měly být normálně sestříhány, nebo jsou až trapné (např. jak se tam dlouze naparuje ten kohoutek, kterému Ivetka dělala kmotru jeho dítěti), je nakonec ku prospěchu věci a naprosto to vystihuje danou skutečnost. (10.01.2009)

Nejcennější na tomto dokumentu je seznámení veřejnosti se zvláštní událostí, totiž zjevením Panny Marie (?) u Litmanové nedaleko Staré Lubovni. Hodnotu tohoto dílka vidím především v tom, že nenásilným způsobem ukazuje víru a oslavuje hodnotu manželství jako svátosti. Za druhé je i zajímavým (i když zřejmě nechtěně) z hlediska etnografického svými záběry života na východním Slovensku (řeckokatolickými obřady a lidovými zvyky). Tak nějak si představuji slušný náboženský dokument. Mnohem působivější pro mne ovšem bylo živé setkání s Ivetkou, která premiéry filmu doprovází po celé republice a odpovídá na dotazy. To, jak jednoduše, přirozeně a vždy k podstatě věci mluví, by jí mohl závidět nejden profesor či kněz. Žádné zbytečné slovo, žádné předvádění se, žádné hraní divadýlka. Samotné technice dokumentu by se dalo ledacos vytknout, ale jeho úspěch tkví především v zajímavém obsahu a poselství. (18.11.2008)

Hneď na úvod musím vziať na potaz recenziu Premiere. Veta v kocka o Ivetke a hore , citujem :,,Není to ani církevní agitka, ani uvádění zázraků na pravou míru, ale otevřeně vyprávěný poutavý příběh,, , som sa musel po skončení tohto dokumentu smiať ...Pravdu povedať bol som doslova nasraný.Horšia, resp. lepšia agitka na církev sa snáď ani nedá. Rozhovory a pohľad na túto udalosť boli jednotvárne a diskusie vyumelkované .Obsahovo je dokument rozdelený na 2 časti, pričom v prvej počúvame a sledujeme 90% materiálu modlitieb a tých 10-tich zvyšných pre nábožensky nezaujatého len ,,kecy a blábole,, o zjavení, ktoré mi pripadalo ako výborná reklama pre turistický ruch a pútnické miesto. (24.03.2009)