Krok do tmy
Rozostavaný dom
A Step Into the Dark
Réžia:
Miloslav LutherKamera:
Igor LutherHudba:
Ivan MartonHrajú:
Marko Igonda, Monika Haasová, Kristýna Boková, Miroslav Donutil, Peter Nádasdi, Marián Geišberg, Lucia Jašková, Ady Hajdu, Attila Mokos, Alfréd Swan (viac)Obsahy(1)
Dobová dráma o mladom lekárovi, ktorý sa nevie vyrovnať so svojou krvavou minulosťou. Počas vojny musel vyniesť krutý rozsudok. Po rokoch sa bráni prijať ponúkanú kariéru a prepadá vášni v mimomanželskom vzťahu. Jeho kroky vedú k nečakaným následkom. Je bývalý partizánsky veliteľ Martin Dubovský, hrdina alebo vrah? Jeho manželka Eva je obeťou, alebo prisluhovačkou totalitnej moci? A jeho milenka Soňa je iba karieristka, alebo osudom skúšaná slobodná matka? Pohnuté osudy našich antihrdinov z doby nástupu komunizmu sú príbehmi o násilí a vzdore, slabosti a odvahe, aké sa odohrávajú aj dnes. (Continental film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Celkovo ide o malý projekt, kde sa vysporiadavame s našou históriou viac ako s osudmi postáv. Už sa teším, keď prekonáme toto obdobie točenia "komunistami zakázaných tém" a začneme nakrúcať skutočné filmy s poriadnym dramatickým nábojom. Ako kritika systému OK, ako sonda do duše ľudí ľahký priemer... ()
Nebejt některých herců, tak bych u tohodle filmu asi po pár minutách zvadnul. Přitom námět se tváří i poměrně zajímavě. Horší je ale zpracování, který je neuvěřitelně nudný, sterilní a nezajímavý. Každopádně klobouk dolů nad tím, jak do sebe Slováci šli. Takhle tvrdí na sebe nejsme snad ani my, Češi. Těšil jsem se na poválečnou atmosféru rozbouřené země a tu jsem bohužel nedostal. Každopádně i tak si cením snahy. ()
Ďalší podpriemerný slovenský "paškvil" scén z obdobia od druhej svetovej vojny po nástup komunizmu. Postavy vykreslené len veľmi povrchným spôsobom a celý dej chaoticky zmotaný do jedného nesúrodého kĺbka. Herecké výkony celkom fajn, ale zase nikto nejako nevyčnieval z davu, čo len potvrdzuje, že ide len o veľmi priemerný snímok. Slabé. 45 % ()
Jsou tu a žijí tu mezi námi. Už asi nepřijdu na to, proč se k sobě vlastně mnozí lidé dobrovolně nechovají vstřícně, navzájem se podvádějí a obelhávají, a to i v úzkém okruhu rodiny a přátel. Balamutí sebe i ostatní a v začarovaném kruhu jen vrší pohádky a výmluvy, aby se i po takových činech mohli cítit dobře jak sami před sebou, tak před ostatními. V tomhle řetězci není nikdo k nikomu upřímný, druzí se cítí špatně kvůli prvním, jeden způsobuje zlo druhému a tak je to pořád dokola. Nakonec se všichni cítí mizerně, a tak se navzájem obviňují, že za vše může někdo druhý. Stačilo by s tím vším přestat, ale takoví se snad dobře ani mít nechtějí. Odkryl on by se totiž pod tím zlověstným nánosem záští a závistí vůbec nějaký smysl života, když by z těch osob náhle ta krusta zla spadla? A tak kdo nic neumí, a nemůže či neumí prožívat radost a potěšení ani z božího dne, krásy kolem či ze své vlastní činnosti, vymýšlí si a tvoří zlo. Je jistě pozoruhodné, jak velmi je tento typ chování i v prostoru intimních bližních rozšířený právě v našem středoevropském prostoru. Nikoli události jsou zdrojem tohoto chování, toto chování je zdrojem událostí, ke kterým u nás dochází. Tento film nepomáhá takové chování objasnit, ale precizně, realisticky a v detailní kresbě je ukazuje. Podmanivá režie i kamera spojuje momentální etické lapsy s historií, s níž se postavy nedokáží vyrovnat, mafiánský druh nekonečné pomsty a následky čistě zištného jednání pak doběhnou jednoho každého ze zúčastněných. ()
Natočit na Slovensku dobový film z před šedesáti let ? Poslední dobou se slovenská kinematografie docela zvedá a i tohle dílko je opravdu dobré. Spíše psychologický film pohrávající si s charakterovými vlastnostmi hrdinů ve dvou těžkých dobách . Marek Igonda překvapil - ostříhal ty šílený vlasy a zahrál celkem pro sebe netypickou roli. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (2)
- Film sa natáčal v okolí Uhrovca a na Jankovom vŕšku a tiež blízko Bratislavy v dedine Šenkvice. Interiérové scény sa takisto nakrúcali v bratislavskom Študentskom domove Svoradov. (BathoryMan)
- Snímek odehrávající se v padesátých letech, ale ohlížející se i za vzdálenější minulostí, vznikl na motivy novely Alfonze Bednára „Rozestavěný dům“, která měla poprvé vyjít v roce 1956, ale neprošla přes tehdejší cenzuru. Ke čtenářům se poprvé dostala až v šedesátých letech. Scenáristé zachovali postavy a základní osu příběhu, zároveň ovšem příběh upravili tak, jak by jej autor předlohy hypoteticky mohl napsat ve svobodnějších podmínkách. (Letní filmová škola)
Reklama