Tajemství

Herr Landa nezvlád ty různý dějový odbočky v podobě snů a představ Elišky, to nebavilo, nudilo a hlavně ubíralo na dynamice hlavního příběhu, který sám o sobě byl orginální a celkem i napínavý. Muzika až na dvě skladby stála za hovno. Z hercozpěváků mě velmi zaujala Lucie Vondráčková. To, že Lucka je krásná holka vím dávno, ale že dokáže zaujmout na prknech, která znamenají svět i po herecký stránce, to jsem vážně nečekal. Závěr se docela povedl na jedno podívání na DVD dobrý, ale love za živáč v divadle bych za to nedal. (01.04.2010)

Píšu podle živého představení (2010) a můj dojem vystihuje přirovnání ke školnímu představení, kde je zábavnou, hravou a poutavou formou puberťákům sdělováno něco jednoduchého a výchovného. Jakoby výprava vítězila nad obsahem. Scéna se mění co pět minut a jevištní technici jsou tak chvílemi doslova součástí představení. Oželel bych všechen ten oheň, vodu, kouř a pyrotechnické efekty střídající sdělení typu „pozor milé dámy na hry s tarotami“ nebo Eliščino: „Je toho za jednu noc na mě trochu moc.“ (Na to, že Eliška je hlavní postavou v muzikálu, toho na rozdíl od Anežky moc – zásadního – nezazpívá.) Když Anežka zpívá „Věřím, tedy padám“, jakoby nestačila slova písně a výkon zpěvačky (mě tedy ano). Jiřík ze zákulisí přiveze velké dřevěné schodiště, Anežka na něj během zpěvu vystoupá, on ji párkrát otočí a ona pak sejde dolů… Je to jen na (ne že nezajímavý) efekt nebo je za tím ono hluboké sdělení? To samé se totiž děje předtím Eliščce v „Magické noci“ (Eliška - viz výše - nezpívá a je jen vystrašená). Je chvíli zavěšena v síti a párkrát se zhoupne skoro nad publikem. Zajímavé, ale Tina Turner na plošině nad diváky to není. Uznávám, že pointa je zajímavá… ale není to poprvé, co takovou vidím. Především ji ale překryje polopatické vysvětlování předchozího děje ve stylu Sherlocka Holmese, kdy se dozvíme, kdo byl kdo. A není to první shrnutí v ději. Někdo kdysi řekl, že „pointa zabíjí báseň“. Jak píše v komentáři Cassandra, pointa opravdu „likviduje jakoukoliv nelogičnost předchozího děje“, ale obávám se, že nejen ji. Chcete vědět, jestli „si řekli to kouzlo“? To si piště, že se to dozvíte. Nevím, proč se to jmenuje Tajemství, vše je nejen vysvětleno ale několikrát polopaticky zopakováno. Přitom jsem se (asi ve svém věku) nic nového nedozvěděl („doba je uspěchaná, povrchní…“ - mimochodem proč to svádět na dobu, není to o lidech?). A zásadní pravdu o černém mraku, slunci za ním a pomíjivé iluzi duhy jsem pochopil hned napoprvé, nemusela mi být ještě dvakrát opakována. Mám pocit, že kdo trochu vnímá život, tak to vše už ví, kdo nevnímá, tomu edukativní muzikál moc nepomůže (ale pokud je cílovou skupinou omladina, budiž). Daniel Landa: "Tajemství je samozřejmě dál než Krysař. Ten byl mým prvním dílem. Nic z toho, čeho bych se dneska v Krysaři nedopustil, v Tajemství není. Píšu ho poučenější…“ Já nevím, v čem je Tajemství dál než Krysař, na mě prostě nepůsobí poučenější, ale poučnější, přesněji poučující. Kdybych na muzikálu nebyl v divadle ale v klidu a teple domova, možná bych nebyl tak náročný. Ale i tak si doma příště pustím zase Krysaře, protože „dětská láska je čistá“ (Tajemství) a "přeju si barevný duhový klid" (Krysař). ;-) (18.11.2014)

Není muzikál jako muzikál… předem bych chtěl vyzdvihnout Vondráčkovou, která se mi konečně přestala jevit jako uvřískaná malá holka a předvedla, že umí jak hrát, tak i zpívat. To provedení tajemna a mystiky se mi zamlouvalo, stejně jako písně, které byly povedené. A na závěr pointa, která, ač jde jen o "pouhý" muzikál, byla hodně dobrá… Za sebe můžu říct jen tolik, že jsem čekal ohromnou blbost, ale překvapivě se mi to líbilo… (18.05.2009)

S tak dobrou pointou aké má ,,Tajemství,, by uspelo mimo muzikálovej hry aj vo filmovej podobe.Pekné a úderné songy zmiešané s dobrými speváckymi a hereckými výkonmi.Výnimkou je snáď len Ivan Vodochodský, ktorý sa ako spevák neosvedčil(aj keď muzikál nie je opera!,drží sa reality) a bohužiaľ aj Daniel Landa, ktorého herecké libreto bolo až miestami toporné.Tieto menšie hriechy avšak nemôžu skaziť veľmi dobrý dojem. (30.05.2009)

Kde se to v Danovi Landovi bere a to je správné, ať ukáže příběh o lásce, o její marnosti, strachu z dalšího nového vztahu a nepovrchním snu o člověku, který by hrdince rozuměl a měl rád. DVD bohužel slouží pouze jako suvenýr, asi jako domácí video z představení a vysoce nelze srovnávat s atmosférou z představení. Maličká scéna Kalichu najednou rozpíná do všech stran a vtahuje do děje. Pro citlivé dívky i ženy vůbec velice silný zážitek. Tajemství není přímo fantasy, ale mysteriozní pouť, kdy láska vlastně léčí a zachraňuje před smrtí.... Naivní i reálné, překrásné a tajuplné, osudové i jednoduché, uvěřitelně neuvěřitelné 5 z 5! Soundtrack perfektní taktéž. (27.03.2011)