Kočár nejsvětější svátosti

Ach, ti nepoučitelní muži.... Ach, ty ďábelské ženy... Divadelní ladění, vynikající herci a jednoduché téma. Bohužel právě televizní obrazovka tomu v mých očích nejvíce škodí a přes pěkné dialogy s citlivě dávkovaným humorem to nepřináší dostatek smíchu ani emočního dopadu. Příliš chladné a bez překvapení, i když je to moc dobře odvedená práce s nepopiratelnou kvalitou. (14.03.2010)

Koncert dvou hvězd : Jana WERICHA a tehdy velmi mladé a krásné Jaroslavy ADAMOVÉ. Je to velmi vtipná hra se spoustou vynikajících dialogů. Škoda, že to nebylo v barvě. Je tam mnoho životní filosofie a zvláštní ukázkou je fakt, že diplomacie (byť z úst ženy) je velikým uměním. Paní Adamová je tam tak okouzlující, že si opravdu nepamatuji ve kterém snímku byla kdy lepší. (13.10.2007)

Nemám právě v oblibě tahle konverzační témata z prostředí, které si vybral Prosper Merimée pro svou humornou jednoaktovku, ale pěti hvězdičkami tuhle naši českou klasiku ohodnotit musím pro skvělé herecké mistrovství Jana Wericha i Jaroslavy Adamové, kterým výtečně přihrávají i Otomar Krejča a Miloš Kopecký. Viděl jsem to dílko už mnohokrát a vždy ve mě vyvolává pocit dobré pohody. Kočár - toť názorná a pravdivá ukázka toho, jak se dá oblbnout stárnoucí muž dámou v nejlepších letech. U Adamové mě zaujala i její skvostná mimika obličejových svalů a intonace řeči. (02.02.2015)

Po Baladě z hadrů a mistrném koncertu pana Wericha jsem si s chutí pustil i další dílko, ve kterém hraje. Tentokrát šlo o televizní film Kočár nejsvětější svátosti na motivy jednoaktové divadelní hry. Samotná hra má jednoduchou zápletku (viz obsah) a jde o konverzační komedii odehrávající se v jedné místnosti. Pan Werich opět ve své roli španělského místokrále v Limě exceluje. Zdatně mu ovšem sekunduje Jaroslava Adamová v roli jeho nevěrné milenky. Krásně rozehrává všechny možné manipulace, které ženy tak dovedně zvládají a španělský místokrál s ní z počátku bojuje a nakonec (rád?) podléhá. Přes jednoduchou zápletku je hra svižná a i díky poměrné krátké stopáži nezačne nudit… čtyři hvězdy. (21.11.2020)

Jan Werich se v roce 1962 vrátil do role krále (tentokrát tedy místokrále). Z počátku to vypadá, že španělského místokrále hraje stejně jako Rudolfa II. I tentokrát tak mluví (sám o sobě mluví jako my) a stejně tak vystupuje. To se ovšem brzy změní, když usedne k rozhovoru s Milošem Kopeckým a později s Adamovou, co chtěla být milenkou evropských panovníků. Po slibném začátku se z Kočáru stává pouhé tlachání u stolu a nic se tam neděje. [1182. hodnocení, 58. komentář, 84%] (02.02.2020)