Tajemství jejich očí

Vynikajuci film, ktory nemozno jednoznacne oznacit za kriminalku, pretoze ide skor o vyborne namiesany zanrovy kokteil, ktory sice plynie pomaly, co vsak vobec nie na skodu veci, pretoze nechava divakovi priestor na vlastne uvahy a teorie. Pre mna mimoriadne prijemne argentiske prekvapenie a som velmi vdacny Akademii, ze tento film ocenila, pretoze by som on zrejme nikdy nezavadil. 4,5/5* (22.03.2010)

Je vždy povznášející nalézt mezi záplavou blockbusterů plných efektů, mělkých emocí a karikatur charakterů, filmové dílo, které se dovolává práva přednést ódu na kinematografii. V době remaků, restartů a vyprahlé pouště plné trouchnivějících kostí originálních nápadů, se do člověka navrací vášeň pro film (který se za ta léta změnil v pravidelnou, ale již tak nepůsobící drogu). Co dělá filmy výjimečnými? Jsou to scény, které si budete v hlavě přehrávat dekády. Takže jenom tak namátkou dvě: honička na stadiónu (to jsem snad ještě neviděl) a výslech (tohle jsem zaručeně ještě neviděl!). Argentinská love story (protože o lásku – a především o vášeň -- tu jde především) se vrhá přes řeky času a zase zpátky s jistotou, kterou jsem již dlouho nezažil. Fragmenty celku do sebe pomalu zapadají a v závěru na vás vyrukují nikoli lacinou pointou, ale logickým závěrem, který vás o to víc položí na lopatky. Příběh se vám zadírá pod kůži a stává se osobní záležitostí (a zároveň prožitou zkušeností), ze které se už nelze vzpamatovat. Po shlédnutí Protektora jsem se bláhově domníval, že jsme již krůček od toho točit filmy světově. Argentinský export mi ukázal, jak hluboce jsem se mýlil (na tuhle společnost náš Film roku zkrátka nemá). (02.05.2010)

Děj mě zaujal hned od začátku. To je vždycky dobrý znamení! Jenže je to trochu jako houpačka, místy to graduje a napětí se dá krájet a vzápětí se ocitáte v zápletce dvou hlavních hrdinů, jako vystřižené z červené knihovny. Vyústění příběhu se mně docela líbilo, ale zase to celkem zabil konečný příval romantických řečí. (05.09.2011)

První slovo, které mě napadá krátce po zhlédnutí je zklamání. K filmu jsem totiž přistupoval jako k oscarovému snímku, takže jsem čekal něco opravdu výjimečného. A dostalo se mi… zajímavého španělsko-argentinského filmu, který je moc dlouhý. To je má největší výtka. Jinak ale musím film pochválit - má pár vyloženě dokonalých scén (výslech, výtah, proslov o tom, co vše můžeš změnit, ale stejně ti vášeň zůstane). Navíc ten konec se mi dost líbil a chvíli jsem uvažoval, že bych mohl i zvednout hodnocení, ale to bych byl neobjektivní. Nevím, jestli si tento film plně zasloužil Oscara, ostatní snímky, které byly nominovány v jeho kategorii, jsem zatím neviděl, ale celkově můžu říct, že se mi film líbil. I přes tu délku věřím, že si jej někdy dám znovu a tentokrát k němu nebudu přistupovat s tak vysokými požadavky (kdo ví, možná proto jsem byl zklamaný). Prozatím čtyři hvězdy. (23.07.2010)

Obrovské překvapení z Argentiny. Na začátku filmu je film žánrově značně nejednotný a také chvíli trvá, než se divák v příběhu zorientuje. Dějová linka se poté začíná vyhraňovat a my sledujeme se zaujetím příběh jedné čtvrt století taré vraždy. Některé počáteční mrtvolné scény jsou vytřídány scénámi, které sledujeme zcela bez dechu. A závěr filmu je opravdovou lahůdkou. (14.04.2010)