Suddenly!

Tuším, že se tvůrci filmu dobře pobavili - postavili si hezký hrad, z písku, a z něho se snaží sestřelit prezidenta. Baron Sinatra spojuje v sobě, herecky poměrně přesvědčivě, psychopata (z pochopitelných a objasněných příčin) a diletanta (z neznámých důvodů). Místo, aby své protihráče zavřel do sklepa, konverzuje s nimi jako s rodinou, a nakonec do sebe nechá střílet tři osoby jedním revolverem (z nichž jedna ho mine). Koho mine tento film.... (01.04.2014)

Byla by to obyčejná propaganda o tom, že na prezidenta, a zvlášť na americkýho, se prostě nestřílí, ale postava psychopatického atentátníka a zvláště její představitel, Frank Sinatra, ten film vyzvedají strašně vysoko z bahna. Sinatra je výbornej. Místo obvyklého vyšilujícího magora, co podřeže, koho může, a zbije, koho může, a znásilní, koho může, tady máme naprosto chladnokrevný stroj na zabíjení. Nemusí křičet, rozhazovat rukama a šermovat s bouchačkou. Naopak chodí klidně po pokoji, připravuje atentát na prezidenta a chvílemi se chová i jako docela milý chlapík. Ale můžete si být jistí, že jak se o něco pokusíte, zabije vás. Jeho postava je tak zajímavá (podezření z komunismu vyvrátí tím, že je mu úplně jedno, kdo platí, což je taky fajn, na východě by atentátník zlým imperialistou prostě MUSEL být), že patrně byla vystřižena dvě nebo tři místa, kde Sinatra zřejmě pronášel tak ožehavé myšlenky, že musely pryč. Škoda. (06.01.2014)

Zajímavý méněznámý thriller s Frankem Sinatrou a Sterlingem Haydenem. I když dnes již látka filmu není tak nová a strhující jako v padesátých a šedesátých letech, je stále napínavým a slušně zahraným kouskem. Největším plusem filmu je Hayden, jemuž role maloměstského poldy padla jako ušitá. Příjemná klasika, která i v dnešní době dokáže pobavit, nebo pocuchat nervy. (20.05.2011)

Z toho, co jsem zatím měla příležitost vidět, je pro mě Suddenly životní rolí Franka Sinatry. Osobně bych ani do popisu neuváděla, že hraje zabijáka, protože když v úvodu přijde do domu vdovy žijící se synem a otcem a představí se jako agent FBI, nemáte vůbec potřebu o kladném úmyslu jeho postavy uvažovat. Teprve v průběhu děje se odkrývají jeho skutečné pohnutky a s každou další přichází i trochu jiný náhled na jeho osobnost. Z absolutně profesionálního agenta se stává chladnokrevný psychopatický zabiják a z něj zas materialista, který to vlastně dělá jen pro peníze. Sinatra svou postavu nijak nepřehrává, neřve, nemá rozmáchlá gesta; když si vzpomenu na všechny ty dnešní herce, kteří se s pohledem "machr zeměkoule" snaží zahrát drsného policistu nebo vraha, ukázala bych jim, jak taková role vypadá v podání chlapa, který původně vlastně ani hercem být neměl. Právě ta minimalizace emocí, chladný pohled, nemluvnost míšená s občasnými návaly vzteku, touhou dokázat, že "on byl v armádě, on zabil 27 mužů a on zabije klidně další", a konstatováním rodinným poměrů z něj dělá jednoho z nejcharismatičtějších vrahů všech dob. "Dnes v pět zabiju prezidenta. Vteřinu po páté už budeme mít nového. Co se změní? Nic." (03.07.2009)

Konečně poznávám Franka Sinatru i trochu jinak než pouze jako zpěváka. První jsem viděl nedávný remake tohoto snímku, a tak jsem byl docela zvědavý na to, jaké je původní provedení. Už jen skutečnost, že se jednalo o provedení černobílé, mě hodně lákalo, navíc natočené devět let před Kennedyho smrtí. Poměrně intenzivní snímek, kterému ale chybí trochu více dramatičnosti a možná i drastičnosti. Remake není nic skvělého, ale tomuhle přece jen chybí pořádný náboj, i když Frank je v roli šmejda kouzelný. (29.01.2014)