VOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární mýtus - pět příběhů o cestě z jiného světa. Od začátku 90. let režisér sledoval a natáčel pět dětí, nyní již dospělých, které jejich rodiče odložili v porodnicích hned po porodu. Stát se o ně postaral a po materiální stránce jim nechybělo nic, jen stále žili v jiném světě. Obzvláště v komunistické éře byly děti, které byly jiné, než ostatní, pečlivě drženy v ústraní, schované daleko od zbytku společnosti a jejích radostí a strastí. Všichni protagonisté nicméně zdolali všechny překážky a vstoupili do našeho světa. Osamostatnili se, pracují, mají zdravé děti, rozvádí se a znovu žení. Někteří se dokonce setkali se svými rodiči. (Doc Alliance Films)
(viac)Recenzie (28)
Časosběrný dokument o pěti postižených dětech z libereckého Jedličkova ústavu a o tom, že i přes jejich handicap dokážou mnohem víc než kdokoliv z nás zdravých .. předně vypořádat se s okolím a uvědomit si, že na jejich "nenormálnosti" nic nenormálního není, prostě jim sem tam chybí ruka či noha, ale jinak jsou z masa a kostí jako my. S léty zvládají být skvělými rodiči, sexují, nádherně malují, štvou je stejné věci jako nás .. a to přesto, že vyrůstaly v odloučení od zdravých vrstevníků i rodičů. Na jednu stranu jim není co závidět, ovšem já, figurka červy prolezlá, ale Geppettem se všemi údy řádně vyřezaná (fajn, už jsem doopravdickej kluk), nemám tolik ctižádosti a odhodlání jako zvládl kdokoliv z nich. Mít klobouk tak smekám .. a fandím. ()
Shlédnuto v rámci festivalu dokumentárních filmů o lidských právech - Jeden svět v Opavě, 2010. Další shlédnuté filmy: Mizející ryby (2009) - dokument o lovu ryb až k jejich vyhubení *****, Bombajská spojka (2009) -neúnosná dopravní situace v 20mil. městě ****, Země bez lidi (2009) - lov za peníze a turismus v Tanzánském národním parku Serengeti a hlavně osud Masajů v rukách vlády *****. ()
Časosběrné dokumenty vždy obdivuji (ta trpělivost, já nedokážu napočítat do deseti, abych aspoň 2 čísla nepřeskočil:)a tento je zkrátka výborný. Je zvláštní sledovat osudy pěti zatracenců, kteří se i přesto dokázali zařadit do systému společnosti o mnoho lépe než zdraví jedinci a nebo naopak neunesli (celkem pochopitelně) svoje vzevření a propadli alkoholu a drogám. Dalo by se říci, že tak malý podnět, jako vidět na minutu svojí matku dokáže rozhodnout o zbytku života. Na konci jsem byl hrdý za ně. ()
Časosběrný film, který získal Cenu Pavla Kouteckého je sondou do života pěti tělesně postižených lidí, kteří své mládí prožili v Jedličkově ústavu, aby se pak každý svou cestou pokusil osamostatnit a uplatnit se v normálním životě. Tito lidé byli odmítnuti jak svými rodiči hned po porodu, tak i společností - výrustali za komunismu, v ústavu izolujícím je od okolního světa. Přesto všichni zvládli svůj "návrat" do normálního života, mají rodiny i naprosto zdravé děti. Tomáš Šrdklant namixoval s velkou dávkou empatie (avšak bez jakéhokoli patosu) dokonalou mozaiku pěti osudů, výpovědi těchto "nevítaných" dětí se mísí s jejich dospělými já a každý má tak možnost sledovat společně s režisérem jejich cestu životem, jejich pokusy poznat své rodiče, jejich vztahy i nevztahy, jejich pocity. Jaké je to být uvězněný v takovém těle? Nevítaní ví. "Ptala jsem se, proč mám jednu nožičku zakrslou a zkroucenou, ale nikdo mi na to neodpověděl." ()
Působivý dokument, který vás během dvou hodin vtáhne do životních osudů pěti lidských osobností, jejich dětství a dospívání a především do jejich nesnadného oproštění od nelehkého začátku v Jedličkově ústavu a postupného začleňování se do společnosti a slastí běžných lidských strastí navzdory jejich handicapu. Materiál sám o sobě silný dost, vhodným seskládáním vzletů a pádů jednotlivých osudů i mezi sebou vznikla pětihvězdičková záležitost, naskýtající zevrubný, „zlidšťující“ náhled do osudů, životních postojů a názorů tělesně postižených a stejné pohlcení jako poslední tři zářezy od Heleny Třeštíkové. (23. Finále Plzeň - 19.4.10) ()
Galéria (12)
Fotka © Studio KF s.r.o.
Reklama