Obsahy(1)
Když Anně Mráčkové odešel muž, věnovala všechnu svou energii dcerám. Ale nedokázala je vychovat v takové píli a takové ctižádosti a cílevědomosti i spolehlivosti, takže má doma starší provdanou za studenta, který nestuduje, fotografuje na „výnosný“ kšeft, z něhož nikdo nic nevidí, a o jejichž dítě se stará babička, a mladší, která lenoší, nechodí do školy, hrozí ji, že ji nepřipustí k maturitě, jakkoli to lživě zamlouvá tím, že „maminku odvezli do nemocnice“. A máma dře za holky, dře na holky, bere si dokonce i druhou práci jako uklizečka, shání pro starší dceru opisování na stroji (a to pak zvládá po nocích), prostě se málem uštve. Když se pak obrátí na psychiatra, najde v něm svého někdejšího ctitele. Ten jí poradí, aby svou péči o děti oslabila a dokonce si s ní domluví schůzku. Matka má pojednou módní oblečení, módní účes a rozpoutá s psychiatrem pořádný flám. Teď mají starost děti – a jsou přesvědčeny, že se babička zbláznila... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Babička se nezbláznila. Prostě to jen svým dětem vrátila se vší parádou a taky musela z toho bláznivého rodinného kolotoče vystoupit. Ono totiž vůbec neuškodí, když se dětičkám ukáže jaké to je. Tenhle příběh trošku připomínal delší bakalářskou povídku. Vůbec bych se nedivila, kdyby se tehdejší Československá televize, respektive Hermína Franková, nechala inspirovat nějakým diváckým dopisem. Na komedii moc málo komediální. ()
Nestárnoucí příběh a po generace stále platící. Námět popisuje realitu mnoha rodin jakékoliv doby. Tohle mělo být natočeno jako celovečerní film a ne jako televizní inscenace. Výborná Věra Galatíková nemohla tímto své herecké dramatické umění dotáhnout do dokonalosti. Jiří Krejčík sice také dělal co mohl, ale v televizi prostě nejsou takové možnosti jako u filmu. ()
Docela odvázaný televizní film. Mladí zde nosí zásadně pestrobarevné oblečení a úzké knírky, blonďaté sestry Erychlebová a Jeníková se rozhodně nechovají jako stydlivé domácí puťky a zapálený fotograf Čenský si v těžké opilosti prozpěvuje "V Hodoníně za vojáčka". Nejlepší scénou je ale rozhodně domácí focení modelek a sleazy Císlera za zvuků známého songu Focus od holandské skupiny Hocus Pocus, Krejčík tedy předběhl Edgara Wrighta skoro o 40 let. Nakonec ani to závěrečné vyznění není tak špatné. Psychiatr dokonce Galatíkové správně vysvětlí, že příčinou jejích problémů je zejména komplex nepostradatelnosti a je třeba brát věci na lehčí váhu, přestože se už nedozvíme, zda má její následná změna trvalejší charakter nebo se jednalo pouze o ojedinělý "poučný" incident. ()
Babička ne, ale ten, kdo dospěl k závěru, že to byla komedie. Galatíková se zmítala mezi neskutečně špatně hrajícími kolegy (mám pocit, že kvůli tomu i ona podala výkon, za který se musela stydět) a v samém závěru ještě musela předstírat, že je okouzlena krásou Františka Husáka. To by se snad jediné dalo vyložit jako komický moment. ()
Ve 106 minutě jsem se konečně pousmála. Galatíková vyrazila do nočního velkoměsta v příšerným ohozu, ale hlavně se stejným účesem co měl po celou dobu na kebuli Čenský. Jinak mi jí bylo líto a to jako babičky (s takovejma fakanama ), tak jako herečky (s takovýma přehrávajícíma dřevama). Docela běs-děs. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (1)
- Kameraman Adolf Navara v průběhu natáčení umírá, film přebírá Miloslav Borovanský. (sator)
Reklama