Bestie bez vlasti

Trocha mi prekážalo, že som sa o konflikte medzi vládnymi silami a rebelmi nedozvedel bližšie pozadie, ale ak sme sa mali na dianie v krajine pozerať objektívom dieťaťa, ktoré videlo len to, čo mu predostreli dospelí (a teda boj za prízemné ideály, davový psychózu a chaos), nemám výhrady. Krvavé, kruté a plné emócií. C. J. Fukunaga, režisér skvelej prvej série True Detetctiva, ma nesklamal ani tentokrát. (21.11.2020)

// Dvou hodinový (!) hraný dokument (!) o tom, že Afrika sucks. Jo, to nikdo nepopírá. A že to je vážné už jsme taky věděli a viděli předtím, tudíž... jsem se měl dozvědět, že Idris Elba je boží i jako napůl záporák? Eh. Je mi líto, krom toho, že to je řemeslně vynikající snímek, za kterým stojí obří režisérské úsilí Caryho Fukunagy, to fakt nepřináší vůbec nic nového a já se vlastně celou dobu spíš nudil, než bavil. Škoda. 6/10 (26.12.2015)

No slušné peklo.. Cynik snažící se o neotřelý vtip by asi řekl, že je to taková africká Apocalypse Now pro děcka... a vlastně by měl pravdu. Tady se taky hraje především na studii vnitřního pološílenství vojáka naladěného na halucinační, apatický a absurdní rytmus války.. Osobně mi to sedlo asi trochu více než poněkud odtažitý Shake hand with the dewil a rozhodně mnohem více než patetický Hotel Rwanda. (28.10.2015)

Syrové, kruté a nechutně mrazivé obrazy ze života dětského vojáka jsou bohužel rozmělňované otravným voiceoverem, který šustí papírem a nepřináší žádnou novou informaci. Sílu má ten film samozřejmě i tak, ale celou dobu si myslím budete říkat, že byste tu zobrazovanou hrůzu procítili líp, kdyby vám do toho pořád někdo nežvanil. (26.07.2020)

Všechny důvody proč miluju film obsažený ve sto třiceti minutách SKUTEČNÝ filmařiny, která hravě strká do kapsy všechno, co jsem letos viděl (a vlastně asi tak od dob Thin Red Line). Prostě když film dokáže člověka zhroutit nejen skrze emocionální příběh, ale i způsobem, kterým je natočený. Zdánlivě sice není komu fandit, všechno jsou to svině, ale kluk vytržený z reality svého dětství vhozen všanc realitě tvrdý války, kdy ono dětství už nebude moct nikdy normálně prožít - natož pak bez rodiny, je přece jenom postava, která si alespoň trochu toho soucitu a fandění zaslouží. Dovedu si představit, že tomu kde kdo napálí odpad už jenom proto, jak nepříjemně se na to kouká, nebo snad proto, jak moc je taková tématika lidem u prdele. Fakt ale je, že už jenom za geniální kameru a výkony dua Elba/Attah si ten film těch pět hvězd prostě zaslouží... Třešničkou na dortu je pak famózní soundtrack a řada scén hodných zapamatování (ty emoce nejsou okatě na povrchu, ale mezi řádky a v pozadí, přičemž finále je pro mě prostě devastační (radost, nevědomost, hrůza, uvědomění, naděje)). Žádnej blockbuster za dvě stě milionů dolarů nemůže bejt lepší, než filmy jako tenhle! 10/10. PS: Když film tématicky mísí vaše tři nejoblíbenější filmy (poetikou Thin Red Line, příběhově Empire of The Sun a tématikou Apocalypse Now z pohledu Marlona Branda, přičemž všechny mají něco společného (zbytečnost války, hrůzu a šílenství)), nemůžete Beasts of No Nation nemilovat! (18.10.2015)