Post Bellum

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Výprava 8/10/// +Braňo Holíček v hlavní roli, dobová atmosféra -hodně zmatený příběh/// Tak předně divácky to není nic extra. Hodně to zachraňuje zasazení do období roku 1866, které se v české podobě tak často nevidí. Napomáhají tomu herci, reálně zobrazené prostředí a zajímavé dialogy. V detailech tedy dobré. Pohromadě to ale moc nefunguje a jakoby film neměl o čem vyprávět. Což je škoda, vezme v potaz tak zajímavý a neokoukaný námět./// Celkem 67%/// (25.01.2011)

Jaroslav Brabec se chopil dalšího Körnerova scénáře, přizval tradiční spolupracovníky (a naštěstí i pár mladých tváří) a výsledek se dal předpokládat. Körner už jiný nebude a všichni už víme, jak zhruba ty jeho příběhy skončí. Těch flashbacků mi přišlo zbytečně moc, ale jinak to bylo natočeno výborně (70%). (29.10.2010)

Co si budeme nalhávat - zpracování stojí za prd. Braňo Holiček se do role nehodí. Připomíná puberťáka z jednadvacátého století poslaného do let 60. století 19tého. Jak zmínili jiní, příběh je körnerovský, stejně jako jeho postavy. Jenže Braňo nemá oči Petra Čepka a Btrabec není Vláčil. Jedná se o televizní adaptaci, snad bych měl být mírnější, ale nepřišel mi rozdíl mezi touto a jinými televizními adaptacemi tak zásadní. Je tam pár zajímavých momentů, ale ty zadusí silně televizní výprava a až na Lišku a Dlouhého(pár minut Maciuchová, Němec a Huba) výkony z Ordinace v růžové zahradě. (29.10.2010)

Každý, kdo si přečetl alespoň několik dobových (!!!) literárních děl zachycujících poměry v rakousko-uherské armádě, musí být znechucen touto rádoby filozofující a psychologizující a rádoby "historickou" nadutou šaškárnou. V tomto smyslu stačí odkázat na klasická díla, v prvé řadě román Netrpělivost srdce od Stefana Zweiga či román Pochod Radeckého od Josepha Rotha. Nerespektování některých historických reálií mi vadilo již kdysi u Körnerova stejnojmenného románu. Nevěrohodnost příběhu, trapná neznalost dobových společenských norem, morálky, etikety atd. jsou doslova zoufalé. Dopustím se spoileru (!!!), nicméně oč realističtěji by vyznělo řešení podobné alespoň trochu tomu, jež zvolil např. Theodor Fontane v románu Schach von Wuthenow: traumatizovaný lajtnant by spáchal mesalianci a skutečně se oženil s měšťanskou dcerkou - a k sebevraždě by se odhodlal až po nějaké té chvíli "šťastného" manželství. Mimochodem, jeho vyvolená/nevyvolená (ani on sám asi chudák neví, proč zrovna tahle nána) se zde zvůlí scenáristy chová nejprve jako naivní a zcela bezprizorní děvečka od krav, ačkoli jde o přísně vychovanou slečinku ze spořádané živnostenské rodiny, poté si vede jako poblázněná služtička, jíž však její náhlé "vzplanutí" stěží někdo uvěří, následně se z ní stane vypočítavá a zároveň hloupá intrikánka, aby v samotném závěru hrdě a oddaně lkala u pomníku - no tě bůh! Opravdu, otřesná slátanina!!! (25.02.2011)

"Post Bellum" bylo natočeno na motivy stejnojmenné novely Vladimíra Körnera. Objevilo se v něm i několik motivů z novel "Svíbský les" a "Oklamaný", které v roce 1997 vydala Votobia ve společném svazku "Post Bellum 1866", který krom toho obsahuje i tématicky související novelu "Život za podpis", podle které v roce 1989 natočil režisér Janusz Majewski v československo-polské koprodukci snímek "Kainovo znamení". (29.10.2010)