Broderskab
Réžia:
Nicolo DonatoKamera:
Laust Trier MørkHudba:
Jesper MechlenburgHrajú:
Thure Lindhardt, David Dencik, Nicolas Bro, Morten Holst, Hanne Hedelund, Lars Simonsen, Anders Heinrichsen, Jon Lange, Lena Bjørn, Claus Flygare (viac)Obsahy(1)
Zakázaná láska uvnitř spolku neonacistů. Když Lars odejde z armády, protože je mu kvůli nařčení z obtěžování znemožněn kariérní postup, dostane se přes starého známého náhodou na sraz dánských neonacistů. Jejich předseda v inteligentním Larsovi vidí velký potenciál a snaží se ho získat pro svou věc. Lars se postupně skamarádí s Jimmym, jedním z nejaktivnějších členů skupiny, který ho má připravit na plnohodnotné přijetí do organizace. Zatímco společně opravují přímořskou chatu, kterou organizace využívá pro ubytování zahraničních hostů a oslavy, postupně jejich vzájemné pošťuchování a špičkování přeroste ve vášeň. Jenže být gay, je v očích pravicových extremistů ještě horší než být imigrant. Dramaticky napjatý film se díky mixu queer a proti-extremistických témat stal žádaným artiklem na festivalovém trhu a obrazil několik desítek mezinárodních přehlídek i bez GLBT zaměření. (Česká televize)
(viac)Recenzie (56)
Od samého začiatku som vedela, ako sa to asi bude vyvíjať, a ako to asi skončí, ale aj tak ma to poriadne vzalo. Možno preto, lebo to tí dvaja chlapci zahrali výborne ... najmä Dencik. Jeho brat Holst tiež výborný. Smutný príbeh, kde súdržnosť bratstva je nad bratskou láskou a o tom, že láska, tá pravá, vždy prebije to ostatné. V tomto prípade tá Larsova. Dosť dobrá muzika a ten otvorený koniec vlastne môžu za tú moju piatu hviezdu. ()
“Skrotená hora” po nacisticko fašisticky ma nijak mimoriadne nezasiahla, nakoľko pre danú tému ani z ďaleka nenachádzam pochopenie, pričom keby som aj našiel, len zriedka kedy, respektíve takmer “nikdy” sa dokážem vcítiť do pocitov hlavných postáv. Nie, nevedia mi “4%-tní”, no tak isto nemám dojem, že by to bolo “normálne”, ba dokonca prirodzené. Rodina je: muž, žena, dieťa. Určite nie: žena, žena, dieťa, respektíve úplne cez “čiaru” a moje chápanie: chlap, chlap, dieťa. Mňa by zaujímalo, kam toto ľudstvo s týmto zmýšľaním speje .. ()
Kdo očekává klasiku (jako jsem čekal já, a proto jsem byl tak překvapený, když se začal rozvíjet hlavní příběh), tedy jak jednoho chytrého zverbovala na povrchní kecy banda holohlavých idiotů, tak se dočká jen zpola. Jako ideologická sonda Bratrstvo sloužit nemůže, ale funguje jako zajímavý příklad toho, „jak se vlastně zachovat, když si příroda dělá, co chce a sere na to, co hlásám“. Lysohlávkám se u tohohle musí svírat zadky, zvlášť když si uvědomí, že celá ta jejich parta stojí na prepubertální psychice a silném homosexuálním pnutí. ()
Já teda místní nadšení nesdílím, především mám pár otázek na tvůrce, který asi na vždy zůstanou nevyřčeny. Tak co mi vadilo, téma sice dobrý, ale zpracování horší. Navíc téma sice dobrý, ale po filmech nácek miluje židovku, nácek miluje uprchlici, zákonitě muselo přijít i nácek miluje nácka, ať to máme kompletní. Všechno kolem Larse mě přišlo hrozně plochý a to jak postava, tak dění. Postava vůbec nebyla domyšlená a celou dobu se myslelo pouze na zápletku. Jediná postava, která byla emociálně domyšlená, byl Jimmy. ()
Film dobře vystihuje podstatu neonacistických skupin a soustředí se na vykreslení paradoxní situace, kdy mezi dvěma neonacisty vzplane homosexuální láska, tedy něco z hlediska jimi vyznávané ideologie naprosto nepřípustného. Vyprávění pečlivě buduje situaci před klíčovým zvratem i po něm a rozehrává atmosféru napětí vycházejícího z hrozby protivení se vůči striktním pravidlům. ()
Reklama