Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko

Odporný a neuvěřitelně patetický kýč. Předčítač se alespoň mohl opřít o skvělé herecké výkony, tady je jenom nesmírně otravný malý spratek, který mi svými přechytračelými řečmi lezl na nervy přibližně od páté minuty filmu. Nechápu, jak se Daldry mohl od své typické citlivé režie (Hodiny) propadnout až k takové přecitlivělé ubulené hře na umělecký film. Nezajímavá a iritující nuda plná zaslzených očních kanálků, v jejímž těsném závěsu je Stoneovo World Trade Center. (19.02.2012)

Stephen Daldry se "Billym Elliotem" prokázal jako režisérský zázrak, svou pozici nově objeveného režijního talentu potvrdil oskarovými "Hodinami" a pozici si udržel i temným "Předčítačem". Tímto podivuhodně nazvaným snímkem se po třech letech opět hlásí o slovo (a možná i o Oskary) ale nejspíše zklame všechny své příznivce a dlouhodobé odpůrce utvrdí v tom, že se jen pokouší oblbovat intelektuály a celou Akademii. "Neuvěřitelně hlasitě a nesmírně blízko" oprašuje již takřka zapomenuté téma 11. září 2001 a zkouší udržet herecké schopnosti Toma Hankse (i když zde hraje menší roli než by se mohlo zdát). Nebudu se tu rozepisovat o dramatickém příběhu s mysteriózní tematikou a napíši jen to, že se jedná o NEUVĚŘITELNĚ DLOUHÝ A NESMÍRNĚ NUDNÝ film, který by si přál být něčím hodně velkým. Neúspěšně. (07.10.2012)

"Pokud existoval klíč, existoval i zámek. Pokud existovalo jméno, existoval i člověk." Tak to byl neuvěřitelně dojemný a nesmírně vyděračský útok na city. Jediný, kdo mě neštval, byl mrtvý táta a to není žádný velký důvod k oslavě. Ulhaný a ještě k tomu hysterický průzkumník byl totiž celou dobu zralý na pěst a já jsem byl napětím skoro až celý bez sebe, jestli najde správného Blacka, naučí se houpat na houpačce nebo odloží v metru plynovou masku. Pro mě to zkrátka bylo velké utrpení, na které nechci zapomenout jenom proto, abych si to někdy omylem nepustil znovu. A jestli autor skutečně myslel vážně myšlenku, že je lepší mít zklamání než nic, tak MUDr. Chocholoušek prý bere naléhavé případy už v 7 hodin ráno. (04.12.2018)

Nechci překřičet odsuzující názory, naopak je v nich dost pravdy, nicméně Daldry nakládá s patosem tak, že na rozdíl od jiných, není za blbce. Jeho vedení je neuvěřitelně pevný; herci, hrátky s detailem, hudební podklad a především ta celková energie, která z toho lítá, sesazuje tu negaci rychlým šmahem. Nejvíc bych však vytkl prapůvodní záměr udělat z otce téměř nadzemskou bytost - vždyť on neměl jedinou chybu?! Naopak postava matky, které zůstala ve stínu hledání a ve skutečnosti to byla ona, která posouvala příběh, se mi stala opiátem filmu - a Sandra ji zahrála tak, až mě mrazilo! S časovým zráním je ten film ještě lepší a na rovinu: já se za něj klidně postavím! (29.02.2012)

Velmi pěkně zpracovaný film, který má nevýhodu v tom, že je vlastně o ničem. A ještě větší nevýhodou je hlavní postava malého kluka, která je scénáristou napsaná tak trapně a neuvěřitelně, že je pak těžký tomuhle klučinovi fandit a nějakým způsobem s ním soucítit. Proto pro mě bude tenhle film jen průměrnou jednohubkou, kterou už vidět znovu nemusím... (08.12.2015)