Nesvadbovo

Dejte blbci práci… ne, teď vážně. Nemám rád hyperaktivní lidi, jako je pan starosta (znáte ten typ, lidi, kteří strkají nos do věcí, do kterých jim nic není) a proto mě po čase tento dokument začal nudit. Nevím, nepřišlo mi to zajímavé, nepřišlo mi to ani vtipné (teda, ten týpek, který má doma dvě Metaxy s tím, že je otevře jen se svou vyvolenou, byl fakt k popukání) přišlo mi to jen smutné. Jak ze strany starosty, který se až moc stará, tak ze strany těch lidí, kteří jen přežívají… 40 %. (24.09.2011)

Ak ste v 70. a 80. rokoch žili v Mníchove a úplnou náhodou tam raz za čas videli na ulici tehotnú ženu, ukazovalo sa na ňu prstom so slovami: "Tá musí byť z dediny". Keď spoločnosť dosiahne určitý stupeň intelektuálnej vyspelosti a blahobytu, stratí záujem sa reprodukovať. Len toto nikto nevysvetlil starostovi Zemplínskych Hámrov, bývalému gumákovi ako vyšitému (armádny syndróm navždy, buzerácia musí byť...). Hoci u týchto sedlákov sú pohnútky ostať single asi iné. No hrôza, peklo na zemi. (03.12.2016)

Souhlasím s těmi uživateli, kteří hodnonotí nadprůměrně, přestože s rozporuplnými pocity. Jedná se určitě o zajímavý dokument, i když na celovečerní film téma ani podle mě úplně nestačí. Na druhou stranu nebylo příliš mnoho momentů, které mi připadaly zbytečné. Spíše než to, že si autoři vybrali toto téma jako dokument, se divím místním lidem (ať už těm normálním či těm zajímavým východoslovenským postavičkám), že vůbec nechali kameru proniknout do jejich soukromí, ba až intimnosti. Pana starostu chápu, i když jeho metody mi připadají jako z doby, kdy vyrostl on (generál ve výslužbě, sloužící v socialistické armádě). Bohužel, jak hodnotí Matty, nekoná se žádné ponaučení, dokument je možná až příliš popisný. (27.10.2011)

Nebudu zapírat, ale mám slabost pro dokumentární styl Eriky Hníkové. Tedy hlavně pro výběr jejích témat a jak je zpracovává. Už její film Sejdeme se v Eurocampu mě dost zaujal výběrem netradičního tématu a zcela nezaujatého zpracování. Myslím, že podobnou metodou postupuje režisérka i ve svém Nesvatbově. Nechává lidi mluvit s tím, že jim cílenými otázkami jen tak trochu napomáhá otevřít se v osobním kontaktu. Ve zbytku už to nechává na volném plynutí gest a mimiky, nonverbální komunikace a okolností, jak to sám přináší život. Film stojí určitě za zhlédnutí už jen kvůli zachycení sociálního inženýrství v reálné praxi. Člověk totiž neví, zdali to brát jako recesi či vážně. Starosta obce to bere vážně, což je jednomu na jednu stranu sympatické, na druhou stranu, jak už říká sám podtitul filmu: srdci se nedá poručit, i když se pro to vytvoří ty nejideálnější podmínky zhora:-) Mě teď jen zajímá, jestli mělo promítnutí tohoto filmu všem zúčastněným třeba nějaký vliv na jejich další životy... (24.11.2010)

Je to zajímavé spíš jako komedie než dokument, protože hámerský starosta je unikát. Za chvíli začne dělat nezadaným značky na barák, což by se mohlo zvrhnout i v horor. ;-) Jinak klobouk dolů před vesnickými singles, kteří si pustili štáb do života. Mě naštěstí nikdo do ženění nenutí (všichni už to vzdali). 70% (19.01.2011)