V otcovom tieni

Tak to pardon, ale v tomhle jsem fakt nic hlubokomyslného neviděla, podle mě to byla 90 minutová nuda s nezajímavými postavami a naprosto nesympatickým Paulem Danem (ano vím, že to píšu u každého jeho filmu. Můžy vyvstat otázka, proč se na filmy s ním dívám, ale to je to samé, jako kdyby jste se mě zeptali, proč se dívám na filmy a Angelinou Jolie, když ji nesnáším.. prostě jim chci dávát nové šance, a fakt je ten, že třeba Angelina mě párkrát překvapila, Paula jsem ocenila pouze jednou, ale stejně mi tam byl taky nesympatický.) Upřímně nechápu, jak mu mohli napsat takovou roli, ve které má přítelkyni letušku, totální kočku, kterou podvede s někým jiným, pak v baru sbalí jinou kočku a nakonec má dítě s jinou kráskou. Whaaat? Není reálné, ještě když se choval, tak jak se choval. Co už. Jinak po takovém otci, který se ozve po 18 letech a chová se jako kdyby to bylo normální, a potřebuje pomoct se stěhováním a pak už se zas neozve, asi touží každý, že? Ta 1* je za Roberta De Niro. (30.11.2013)

I když sem nečekal filmařsky nic extra,tak film mě hodně zklamal.Z mýho pohledu devadesát procent bezďáků si za svou situaci může samo,takže žádný pochopení z mý strany pro De Nira se prostě nenašlo.A když se k tomu přidá chlast,povahově spíš pěknej píčus,tak ten film mě nebavil,a ještě k tomu sral až hrůza.Ne,tohle nic pro mě.30%. (22.10.2012)

Reminiscence na Taxikáře trvá jen pár úvodních minut, pak se Flynn senior stává špínou, proti které Travis Bickle vždy bojoval. Rozvíjí se vztah syna a otce, jenž žije ve svém světě plném přesvědčení o vlastní genialitě. Bezpochyby šlo z tématu vypráskat mnohem více než prosté povrchnosti, nebýt za kamerou rutinér, neboť více než vztah obou protagonistů funguje náhled do sebevnímání bezdomovce jím samým a okolím. Může to být přehnané, ale stejně dobře se to může týkat i desítek reálných lidí. (29.06.2012)

Being Flynn je poměrně zvláštní film, který stojí především na výjimečném herectví ústředního dua Robert De Niro a Paul Dano, což jsou pro mě osobně dvě obrovské filmové osobnosti a zde to prokázali více než dostatečně. Pro film samotný je to navíc pak fakt o to důležitější, že bez nich by šlo jinak o skutečně hodně slabou a nevýraznou podívanou, která nemá praktiky vůbec co nabídnout. Žánrově se tedy jedná o čistokrevné vztahové drama, které se ovšem po celou dobu pohybuje jen tak pozvolna po povrchu, což ve výsledku zapříčinilo, že se tu nesetkáme prakticky s žádnými emocemi, vypjatými scénami, působivými momenty, prostě celé to působí velice chladně, samotná zápletka je pak vážně nezáživná a za celou dobu nenabídne snad ani jeden zajímavější či vzrušivější moment. Závěr na mě zapůsobil též spíš jako jen výstřel do prázdna, bez jakéhokoliv vyústění a v podstatě i pointy. Větší zájem a oživení vzbudí alespoň tedy nevšední způsob vyprávění, ale pravdou stejně zůstává, že Paul Weitz prostě neumí točit působivé filmy. V tátově stínu je zkrátka film, kde si divák může vychutnat akorát tak skvělé herecké výkony, zbytek ale za pozornost bohužel nestojí ani trochu. (12.07.2016)

Škoda že za to Robert ještě trochu nevzal a nevplížil se do role Taxikáře po skoro 40 letech. Takhle film nudí unylou režií a příběhem, který je zpracován naprosto nezajímavým způsobem. Neříkám, že dané téma je kdovíco skvělého, ale taková herecká sestava by si s touhle látkou vcelku snadno dokázala poradit. Robert nám stárne a už si téměř nevzpomínám, kdy hrál v něčem co by stálo za řeč. S jeho kariérou to začíná trošku vypadat jako s postavou Jonathana Flynna. (28.02.2013)